Svět bez jména

Pelion má ošklivý pocit, že ještě chvíli a upadne, usne a vzbudí se až za rok. Už celé dva týdny nedělá nic jiného, než že učí ve škole, dělá přípravu na hodiny, opravuje domácí úkoly a písemné práce, vysedává na poradách pedagogů, hádá se s rodiči žáků a do toho neustále hlídá svého tarnena. Což je na jednoho jediného elsia opravdu veliké sousto. Sice Pelionovi ubyl ve třídě Orim, dřív si učitel naivně myslel, že pokud se ve zdraví dožije dne, kdy si Orima konečně vezmou ze studií domů, hrozně to s celým pedagogickým sborem zapije a oslaví. Jenže nic z toho. Orima nějak plně nahrazuje šíleně naštvaný a protivný Dalamar, který všem dospělým vehementně dává sežrat to, jak ho připravili o kamaráda. Elfata vůbec neberou ohled na skutečnost, že jejich učitel vypadá jako něco hodně důkladně použitého, ječí, hlučí a perou o sto šest. Pelion se marně snaží soustředit na přípravu příští vyučovací hodinuya při tom hlídat svého tarnena.

Rianel se najednou ozve: ,,Nechcete si jít třeba lehnout?“

,,Cože?“ Mžourá na něj Pelion a přemýšlí, s čím zas tarnen provokuje.

Rianel poví: ,,Jako lehnout do postele a vyspat. Elsia snad bývají unavení, to jen tarnen se neunaví nikdy.“

Tarnena by se Rianel takto přímo na únavu nezeptal, tedy pokud by nechtěl skončit zbitý za to, že ho uráží.

Mág se na něj zamračí: ,,Myslíš tím něco na téma jak tarnen nikdy nespí? Stejně jako démoni, a proto si na vás mají dát všichni dobrý pozor. To tak, já si lehnu a ty něco vyvedeš a vůbec nejsem ospalý.“

Mladý tarnen poznamená: ,,Nejste ospalý? Tak proč na těch papírech tedy ležíte? A mimochodem máte na sobě obtisknutý kus nápisu, asi vám ten inkoust na poznámkách ještě nezaschl.“ Nakonec zahučí: ,,Copak něco dělám?“

Pelion si otře čelo, opravdu má modré prsty. Zamyslí se. Rianel už celý týden nic neprovádí, ale určitě jen proto, že on ho pořád bedlivě sleduje.

Mág dodá: ,,Nic neděláš protože tě hlídám.“

Rianel prohlásí: ,,A nechcete zkusit, jestli vůbec něco budu dělat, až mě hlídat nebudete?“

Pelion poví: ,,Nechci, to tak a zdrhneš.“

Tarnen zaváhá, utekl by, ale sám neví kam. Zpátky ke své jednotce a hlavně veliteli opravdu nechce, je mu docela jedno, co mu velí povinnost, čest a služba Dómu a rodu. Jeho zdravý rozum proti návratu do Shaekanarisu protestuje až moc vehementně. Mohl by třeba zkusit přežít sám na povrchu, nakonec Rianel nějaké elsia k životu nepotřebuje, jsou to jeho nepřátelé. Ale zatím se tu moc nevyzná. V jednom má ale Rianel absolutně jisto, tohohle elfa prostě zabíjet nechce. U Peliona totiž tarnen nepřišel ani na jediný zištný důvod, proč si ho od Almaena vyžádal. Naopak Almaen chtěl tím, že Rianela vlastní, rozčilovat některé členy královské rodiny a také si dost okatě užíval toho, že tarnena zkrotí, zpracuje a převychová. Pelion tyhle sklony vůči němu vůbec nemá. Rianel už z toho má v hlavě docela slušný zmatek. Tarnen také dělají, že si osvojí děti z jimi vybitého a povražděného rodu, v tomto případě se ze zajatce stane člen rodiny. Elsia možná provádí stejnou věc. Jenže Rianel není šlechtic, nejde u něj čekat, tak kvalitní schopnosti aby pozvedl prestiž jejich rodu, z hrůzou mu došlo, že i tento mág je členem královského rodu. Tarnen by z něj udělali ve stejném případě jen otroka. Pelion se k němu ale jako k otrokovi nechová, vzdáleně to Rianelovi připomíná postavení majetku. S majetkem se zachází vždy lépe než s obyčejnými otroky. Jenže mág na něm nezkouší kouzla, ani ho nemá do postele. Tedy zatím. Rianel si pořád není tak docela jistý.

Tarnen se ozve: ,,Nemůžu vám slíbit že vůbec neuteču, ale můžu vám třeba slíbit, že neuteču teď. Jděte si odpočinout.“

Mág udělá: ,,To těžko, za chvíli mám hodinu. Jdeš se mnou.“

Tarnen se ušklíbne: ,,Zase vám naruším celé vyučování.“

Pelion nesouhlasí: ,,Žáci se tě už tolik nebojí, nekřičí a neutíkají.“

Rianel podotkne: ,,Ne, ale zkouší jestli ze mě pouští černá a jsem tam jak vaše další vycpanina, prostě exponát na který koukají.“

Tarnen sice vydrží o vyučování sedět mlčet a vůbec nic nedělat, ale i tak je středem pozornosti. Pelion už přemýšlel, že by si ho měl posadit rovnou na tabuli, tak by měl alespoň jistotu, že se na ni všichni žáci pozorně dívají.

Pelion poví: ,,Naštěstí už odpadlo, že děti rodiče nechtějí děti pouštět do školy, protože jsi tam ty.“

Rianel se mračí: ,,Nebylo to tak špatné, měl jste jich díky tomu méně a nebyl jste tak unavený a vůbec jaké děti? Jen pár vašich tříd jsou děti, většina je jich starší než já.“

Pelion už ho strká ven ze dveří na můstek, při tom roztržitě sbírá papíry ze stolu s podklady na hodinu a poví: ,,Rianele, pro tvou informaci, ty jsi taky děti.“

Tarnen syčí: ,,Jsem dospělý, mě je sedmdesát.“

Pelion unaveně prohlásí: ,,Jsi dítě a ještě lžeš. Jako mág věk podle aury bez problému poznám.“

Rianel se ohradí: ,,Dobře je mi padesát, což znamená, že jsem plnoletý.“

Mág ho strká dál po můstku ke škole a říká: ,,Takže po sté, tady jsi plnoletý až ve stovce, my tu nejsme v Shakanarisu.“

,,Elsia jsou divný.“ Vrčí mladý tarnen a dost se chytá lana od provazového můstku, což činí chůzi po něm ještě obtížnějším.

Pelion zpomalí a řekne: ,,Elsia jsou možná divní, ale tarnen mají závratě.“

Mluví na Rianela střídavě obecnou a střídavě řečí tarnen, pak dost často zopakuje větu v elfštině.

Tentokrát se Rianel nechytá a poví: ,, Tohle elfí slovo neznám.“

Pelion se zamyslí a odpoví v řeči tarnen: ,,Myslím že ve vašem jazyku nemá ekvivalent ale je to strach z výšek.“

A má tam naježeného a naštvaného tarnena až hrůza: ,,Já nemám strach z výšek!“

Pelion si povzdechne: ,,Ne, máš jen závrať. Pojď, přijdeme pozdě a děti to tam obrátí naruby.“

Jistěže má mladý tarnen závratě. Pokud by někde špatně utíkal, bylo by to po můstku. Pelion odhaduje, že Rianel musel Almaenovi původně zvracet i s volného otevřeného prostoru.

 

 

Třída opravdu využívá toho, že se pedagog opozdil, řve na celý les. Nakonec žáci vymysleli, že budou házet vlaštovky z oken, překvapivě se toho pozdvižení neúčastní Dalamar a Lessinei, protože se stranou ostatních dětí hádají. Tedy zelenovlasý démonek se marně snaží přesvědčit kamaráda, ať přestane s temnou magií, protože elfík to nedává, vypadá celkem dost nemocně a zatím to jeho rodina i léčitel svalují jen na pocuchané nervy ze smrti bratra. Dalamar už Lessimu za tohle dobře míněné přesvědčování velmi zle nadává. Tyhle spory se táhnou a stupňují od doby co Orim odjel. Daeril jejich hádky škaredě a zlomyslně komentoval, že to pomalu vypadá, jako by si Dal začal Lessiho sám šikanovat. Černovlasý elfík je totiž na Lessiniho děsivě protivný. Vylévá si na mladším kamarádovi všechen svůj vztek a obvykle to končí brekem ze strany zelenovlasého démona. Tak to dopadne i teď.

Ovšem to už dorazí do třídy Pelion a dělá: ,,Sednout a honem, když nedorazí pedagog přesně na hodinu, rozhodně to neznamená, že by jste měli dělat ze třídy bojiště. Měli by jste naopak dělat co?“

Nieris, která se taky neúčastnila leteckého dne odpoví: ,,Tiše si studovat.“

Elfka si skutečně studovala, dokonce v herbáři léčivých bylin pro starší ročníky a myslela si něco o pitomcích, kteří řvou.

Daeril se zlomyslně ozve: ,,Jít říct do ředitelny, že tu nejste.“

Princ chce učitele naštvat, pochopitelně mu vadí, že jeho otec dal tarnena Pelionovi.

Mág se ale nenaštve: ,,Správně Daerile, měli by jste jít do ředitelny a nahlásit to. Přišel by sem dozor a dal vám nějakou práci, nebo by dohlédl na to, že tiše studujete, tak jak odpověděla Nieris.“

Pelion si všimne jiného: ,,Lessi proč brečíš?“

Učitel měl dost dlouho tohohle klučinu doma, takže to má zelenovlasý elfík marné, i když se snaží být nenápadný a tichý. Pelion si všimne.

Lessinei dělá: ,,Já nebrečím.“

Ovšem už teď natahuje víc a víc, jenže se mu nechce proč. Dalamar se na něj dost ošklivě mračí.

Daeril si rejpe podruhé: ,,Dalamar mu nadává.“

Pelion se zarazí, tohle mu přijde podivné, i když zas tak podivné ne. Nešlo přehlédnout, že momentálně z Orimova odchodu protivný Dalamar se pořád strefuje do Lessiho.

Učitel se zeptá: ,,Je to tak, Dalamare?“

Lessi se ozve: ,,Není.“

Jenže Dal momentálně neocení kamarádovu solidaritu, je na něj naštvanej a navrčenej tak prskne: ,, Lessi je prostě ubulenec.“

Následně už se zelenovlasý elfík rozbulí nahlas a uteče ze třídy. Tohle už sice Dalamara i mrzí, jenže než stihne vyběhnout za ním, i když se nemá v plánu omlouvat, vstane Nieris a poví: ,,Pane učiteli, já jdu za ním.“

Pelion to odkýve a Dal má ke svému překvapení od dívky telepaticky….debile blbej, tohle jsem od tebe nečekala…

Dalamar se urazí nanovo. Kdyby tak věděli o co se hádají a kdyby tak věděli, cože je Lessi doopravdy zač, mluvili by všichni jinak.

Pelion na Dala koukne a poví: ,,Dalamare, chápu že jsi smutný, chápu to, že jsi naštvaný, ale nechápu proč to přenášíš na svého kamaráda. Myslíš, že tobě bude lépe, když jemu bude hůř? Asi by ses měl hodně zamyslet nad tím jak se chováš. Budeš mít příležitost, potřebuji uklidit v kabinetu.“

Dal na Pelion nevěřícně kouká, do kabinetu nesmí, tedy leda když ho za trest pod jeho dozorem uklízejí. Elfík si přijde tak akorát nespravedlivě, naštve se na Lessiho ještě víc.

 

 

Pelion ale zjistí, že docela zapomenul na tu horu seminárních prací ze staršího ročníku co má opravit, takže uklízet kabinet s Dalamarem je to poslední, na co má čas. Elfík ale zas není schopný s některými těžšími věcmi ani hnout, Pelion tak akorát může řešit nějakou tu jinou eventualitu trestu. Jenže pokud dá Dalamarovi něco napsat, bude to zas muset číst. Kouká na haldu papírů a přemýšlí nahlas: ,,Co zatraceně s tím?“

Rianel se do toho rýpavě ozve: ,,Já navrhuji spálit.“

Pelion už se na tarnena mračí: ,,Ty máš, koukám, dost zbytečné energie.“

Tarnen udělá: ,,Zato vy brzo upadnete.“

Mág si promne oči a vrčí: ,,A víš ty co, já vím co s tím, půjdeš uklízet kabinet s Dalamarem, já si sednu s tím opravováním ke stolu a nechám otevřené dveře, takže nebude žádné zdrhání, žádné škrcení dětí, jasné.“

Rianel se zarazí, nebyl ale šlechtic, byl jen svobodný, který sloužil dómu, pro něj ještě není smrtelná urážka, že má něco uklidit.

Tarnen tedy pokrčí rameny a udělá: ,,Ano, pane.“

Pelion si povzdechne: ,,Nech si toho pána laskavě, já tě adoptoval.“

Rianel je ve své podstatě docela od nátury drzý, jen to v něm výcvik poněkud udusil, než si uvědomí, co vypustí z pusy prohlásí: ,,To mám říkat ano tati?“

Sám se zarazí, znělo to divně a čeká, jak po něm elf vystartuje, že je drzý.

Pelionem to taky trhne, dochází mu, že tohle oslovení by vlastně bylo správné a řekne: ,,Jo měl, ale asi si na to budeme muset oba zvyknout.“

Tarnena tím docela šokuje. Sice mu elf opakuje a opakuje, že ho adoptoval a dokonce si s ním zažil hrůzu, když si Pelion tu jeho adopci nechal schválit od královny Sioril a dotáhl tam tarnena sebou. Vall’Sharess Rianela tak konsternovala, že se tehdy nezmohl ani na slovo a vypadal na zvracení. Tarnen teď raději vyslechne praktické věci kde má co vytřít a čím, co a kam přesunout. Za chvíli to samé řekne Pelion Dalamarovi, který se naštvaně po vyučování vrátil, aby si vybral to své uklízení po škole. Lessinei mu nabízel, jak mu s tím pomůže. Dal zrovna nebyl spravedlivý, takže na něj křičel znovu. Pelion si myslí, jak bude Dal vyděšený ze svého spolupracovníka a tak zdůrazňuje: ,,Sedím hned u stolu, vlastně na vás pořád vidím, takže oba budete jen uklízet.“

Dalamarovi se rázem a nečekaně zlepší ta jeho mizerná nálada udělá: ,,Supr.“

Pelion se zarazí: ,,Dalamare, nebudeš tam demolovat pomůcky ani pouštět zvířata, jasné?“

Dal dělá: ,,Jo.“

Probírat se přírodninami a hrát si s živými zvířaty, které Pelion v kabinetu chová by bylo sice jindy velmi lákavé, ale tentokrát ho to ani nenapadlo. Momentálně jen přemýšlí nad tím, jakou má skvělou šanci, určitě nějak přijde na to, jak tarnena donutit aby mu pomohl s temnou magií. Být tu Orim, řekl by Dalamarovi, že je blbec, protože tarnen rozhodně nemá důvod, aby mu v tomhle pomáhal a jak chce nutit k něčemu někoho, kdo je mnohem větší, starší a silnější než on. Rianel kouká na to malé elfí skřítě. Děti mu nikdy nevadily, dobře s nimi vycházel, což bylo občas se šlechtickými dětičkami s dómu opravdu složité.

Pelion koukne na tarnena a připomene: ,,Žádné zdrhání, sem hned tady a kouzlím opravdu rychle a žádné vezmu si zajatce, nebo budu ho strašit.“

Rianel hučí: ,,Jdu strašit s kýblem a hadrem. Sem vám slíbil, že dnes utíkat nebudu.“

Sebere věci na úklid a jde do kabinetu. Dalamar vyrazí okamžitě za ním. Začátek je skutečně jen o úklidu. Pelion totiž neopravuje seminární práce, kouká na ně, jak by to tam měli zapálit, takže ti dva ani nemluví.

Dalamar to pak zkusí, když očividně tarnen nemá tendenci mu uskřípnout prsty kýblem nebo tak něco, dělá toho ale víc on, elfě mu tam tak trochu zaclání.

,,Já sem Dalamar Ir’loth a ty se jmenuješ jak?“ Zkusí Dalamar když šoupe po stolku vycpaninu jakési drakovité obludy.

Tarnen zaváhá, pak prostě dítě neignoruje a odpoví mu hodně špatnou elfštinou: ,,Rianel a jestli jsem první tarnen, co vidíš, tak bys měl vědět, že tarnenům se netyká.“

Dalamar poví: ,,To tedy nejseš první tarnen, tedy nejste první tarnen, co vidím.“

Rianel na něj pochybovačně koukne: ,,Jasně viděl si jich spousty.“

Dal na něj důležitě dělá: ,,Spousty ne, ale pár už jo, ale kde to je tajemství. Jenže určitě vím, že se nemůžete jmenovat Rianel, to je elfské jméno.“

Tarnen mu chce povědět, jak se jmenuje doopravdy, je si jistý, že pelion by ho za to mlátit nešel. Zarazí se, prostě si nepamatuje jak se jmenoval. On to zapomenul. Těžce nechápe, jak mohl za těch pár dní zapomenout, jak se jmenuje. Copak se zbláznil?

Dalamar na něj kouká, zase zapomene na vykání, protože Rianel je mnohem mladší, než zdejší studenti posledních ročníků: ,,Tobě je blbě?“

Rianel zavrtí hlavou: ,,Ne, není.“ Vzdá to, nakonec tady se nemá s kým bavit, tak proč tohle neříct dítěti: ,,Jen už si nepamatuji své staré jméno.“

Dal se zarazí, ale místo toho aby na tarnena prskl, že kecá, nebo tak něco, poví: ,,Aha a on ti to staré jméno někdo sebral? Sioril? Nebo Galnuris?“

Rianel na něj koukne: ,,Tedy, nezdá se mi, že by jste ve třídě brali zrovna tohle, na to mě Pelion už moc často tahal na každé vyučování.“

Dalamar udělá: ,,Pssst.“

Koukne po učiteli, opravdu by mohl mít elfík problémy, že už teď zná moc jmen a ví i o tom že jde živé bytosti jméno sebrat a tak jí ovládnout. Zarazí se, Pelion totiž už nějakou dobu leží na stole mezi papíry a spí. Dal se trošku lekne, co teď jako tarnen provede, jenže ten klidně utírá prach.

Rianel poví: ,,Spí už pěkně dlouho, je hodně unavený z toho jak mě hlídá.“

Elfík na něj valí oči: ,,A ty jako neutečeš? Já budu křičet jestli mi něco…“

Tarnen ho mávnutím ruky přeruší: ,,Nech ho spát, já slíbil, že dneska neuteču.“

Dalamar dělá: ,,Co?“

Rianel odpoví: ,,Uteču jindy, teď si Pelion potřebuje odpočinout.“

Dal stojí a zírá jak tarnen drbe podlahu, trvá to hodně dlouho.

Rianel na elfě koukne a poví: ,,Uhneš mi s těmi nohama, nebo tě mám posadit na skříň.“

Dalamar mu uhne a sedne si na stůl: ,,Jo aha, ty si byl otrok.“

Rianel se na něj hodně ošklivě koukne: ,,Ignoruji že mi tykáš, ale do otroků mi nanadávej. Stihnu ti dát přes zadek než se Pelion vzbudí. Ne nebyl jsem otrok, jsem svobodný voják.“

Dal mu to nějak nevěří: ,,Na vojáka seš malej.“

Tarnen se hodně rychle narovná a Dal pěkně rychle doplní: ,,Jo zmlátíš mě než se Pelion vzbudí, ale on se vzbudí a zmlátí tebe a víc.“

Tarnen mu cosi syčivě odpoví a nevšímá si ho, uklízí dál a Dalamara ignoruje.

Dal se po chvilce ozve: ,,Co je to irde?“

Tarnen dělá naštvaně: ,,Nic.“

Dalamar prohlásí: ,,Se zeptám táty, ten to ví, ten proti tarnen bojuje.“

Rianel už tuší, že si nadělal další nepříjemnosti, to děcko je podle všeho příbuzné královské rodině. Tarnen si pomyslí, no to já teď taky, ale beztak s toho bude zle.

Dalamar zkouší drze dál: ,,Já to na tebe nepovím, ale něco chci.“

Rianel už se zasměje: ,,Ty jsi pěkný hajzlí, co? Jen si klidně řekni, že ti nadávám, jo bylo to sprosté slovo a hodně, no a? Zmlátí mě, můžou mě zmlátit kdykoliv budou chtít bez toho abych něco dělal. Nejsem ale nějaká tvoje hračka, abych dělal všechno co si vymyslíš, takže nic za to nebude.“

Dalamar se zarazí, napadá ho, že Lessi měl pravdu, jak chce donutit tarnena aby mu něco řekl.

Zkusí jinou, pomalu poví: ,,Já ti pomůžu utéct, když mi s něčím poradíš.“

Tarnen na něj koukne: ,,Tak fajn, kdo nás poslouchá?“

Dal koukne na Peliona: ,,,Hele podle mě fakt spí, je opravdu hotovej.“

Rianel poví: ,,Někdo přes tebe testuje, jak jsem spolehlivý.“

Dalamar se naštve: ,,Netestuje zatraceně a vůbec, kašlu na tebe, určitě temnou magii neumíš i když jí má prý umět každý tarnen, protože jinak by ses nenechal chytnout.“

Tarnen na něj koukne: ,,Magii krve, kluku, umí každý tarnen. Temnou magii jen čarodějové.“

Dal se tváří zklamaně: ,,Takže temnou magii neumíš.“

Rianel poví: ,,Kdybych byl nadaný na magii tak nejsem řadový voják, ne?“

Momentálně lže, popsal svůj život v kosce a je přesvědčený, že jeho rozhovor s elfětem někdo sleduje. Dalamar to rozkřísne, rozbrečí se. Není ještě tak hlasitý, aby Pelion vzbudil. Tarnen na něj čumí: ,,To musíš víc nahlas a když začneš ječet, že ti něco dělám, určitě to vyjde.“

,,Jseš hnusnej.“ Dozví se Rianel.

,,Ano jsem hnusnej, jsem tarnen.“ Odpoví Dalamarovi.

Dal mu naštvaně vpálí: ,,To tedy nejsi, protože s tím jménem ti sebrali duši a teď máš elfí jméno, takže i elfí duši.“

Rianela zamrazí, došlo mu, že ten prcek trefil celý problém jako hřebíček na hlavičku. Všechno do sebe zapadá, tak proto si nepamatuje svoje staré jméno a možná i proto nemá žádnou chuť vracet se do podzemí. Rianel prostě vyrazí z kabinetu za Pelionem. Dalamara vyděšeně napadne, že jde tarnen mága zabít.

Dal zavolá: ,,Pozor!“

Pelion se okamžitě vzbudí, popravdě ho dost vyděsilo, že usnul. Tarnen v ten moment mohl udělat cokoliv, navrch je tu přeci s malým dítětem. A jak se zdá i udělal, Dalamar je uřvaný a Rianel po Pelionovi vylítl tak, že mág nečeká na to až dostane po hlavě, prostě ho paralyzuje kouzlem. Tarnen se skácí, ale rve se s paralizačním kouzlem tak, že by si sám mohl ublížit.

Pelion kouzlo nezruší, ale zkouší ho uklidnit: ,,Nech toho, co to zas do tebe vjelo. Takhle si něco zlomíš, zruším to až přestaneš.“

Kouzlem učitel překontroluje i Dalamara, nenajde na něm ani škrábanec, takže se okamžitě ptá: ,,Co se ti stalo? On ti něco řekl?“

,,Ne.“ Leze z Dalamara. Neví, co by si měl vymyslet. Na to, že je naštvaný a brečí proto, že tarnen neumí temnou magii s kterou by mu mohl pomoci, by si Pelion myslel něco o bláznovi.

,,Tak tě strašil?“ Nechápe mág.

,,Ne.“ Tvrdí mu Dalamar.

Pelion zkusí zas na tarnena: ,,O co jde?! Proč si tak vyletěl?“

Rianel na něj syčí: ,,To jste udělal vy, sebral jste mi jméno a narval do mě elfí duši!“

Mág se zarazí, řekne: ,,Doufal jsem, že si toho nevšimneš.“

Rianel po něm ječí: ,,To jste si myslel, jak si nevšimnu, že si nepamatuji vlastní jméno! Proč jste to dělal! Abych nikdy neutekl a nemohl se vrátit! Takhle už nepatřím nikam!“

Pelion mu odpoví: ,,Ne, tohle jsme nechtěl, prostě už si nešel oživit. Musel jsem tě zavolat a použil jsem tvoje nové jméno.“

Rianel prská: ,,Jasně, ještě jste to udělal vy, abych vás nemohl zabít! Já vás nesnáším!“

Dalamar jen zírá, co se tu děje. Pelion opravdu tehdy v noci neměl v úmyslu na sebe tarnena navázat, ani mu naschvál nedal elfí duši, prostě to bylo složité kouzlo sesílané velmi rychle a vloudila se do něj chyba. Ve výsledku je ta chyba taková, že Rianel pomalu nepatří nikam, těžko vyjde s elsia s tím jak vypadá a kde vyrostl, a s tarnen už vůbec ne.

Pelion se snaží: ,,Já to neudělal naschvál, jinak by si umřel.“

Tarnen tam na něj křičí: ,,Měl jste mě nechat mrtvého!“

Najednou se něco stane, zaznamená to i Dalamar, energie v místnosti se silně překoncentruje a pak jako by něco vybouchlo. Pelion je naštěstí velmi schopný mág, odstíní sebe i Dalamara a hodně zmírní to uvolnění syrové magie, takže to odnesla hlavně podlaha stěna a bohužel tarnen. Ovšem tohle byl zášleh temné magie v té nejčistší podobě, toho si v lese všimli všichni nadaní, řešit to ale přijde Galnuris.

Pelion jde léčit tarnena, Dalamara předtím jen rychle slovně uklidní, taky přepošle telepaticky jeho otci.

…Iarone máme tu na škole takovou mrzutost, ten můj tarnen zvládá kouzlit a ublížil si u toho. Pošlu ti domů Dalamara, viděl to, je v pořádku, ale zbytek už vidět nemusí…

Učitel poví: ,,Dalamare teleportuji tě domů, ano? Rianel to přežije jen to vypadá ošklivě.“

Teleportuje tedy elfíka pryč. Oba Dalamarovi rodiče se hodně vyděsí, když se jim syn objeví doma, jenže brzo zjistí, že ta krev, co má na obličeji a po oblečení není jeho.

 

 

Galnurisovi a Pelionovi se povede tarnena vyléčit a stabilizovat, Rianela přesto uspí kouzlem.

Galnuris řekne: ,,Očividně s tímhle novým členem naší rodiny budou veliké problémy.“

Pelion to žehlí: ,,On nás nechtěl zabít, jen rušil moje paralyzační kouzlo.“

Strážce lesa se zamračí: ,,Jistě, rušil to kouzlo tak, že pokud by si to částečně nezneutralizoval, tak vyletěla do vzduchu celá škola i s ním. Almaen tvrdil, že jej zajali v bitvě, ale ne jako mága. Podle toho, co předvedl má nesporně velké nadání a žádné vedení.“

Pelion poví: ,,Nebyl šlechtic, nestudoval magii i když měl potenciál.“

Galnuris podotkne: ,,S takovým nadáním? Pak byl rod, kterému sloužil, velmi hloupý.“

Učitel si povzdechne: ,,Hloupý ne, tohle bylo horší.“

Strážce se zajímá: ,,Ty víš, proč to tak bylo?“

Pelion přikývne: ,,Vytahal jsem to z něj, měli tam šlechtice co byl na malé kluky tak si ho nechal. Protože nešlo o mága, tak z Rialena byl taky voják. Tarnen nenasazují do boje tak mladé, prostě ho tahal sebou.“

Galnuris podotkne: ,,Tarnen jsou zvrhlí. Ovšem, proč si mu dal jiné jméno a manipuloval s duší, Pelione? Nebylo po ruce nějaké šetrnější kouzlo proti útěku? Je pravda, že nyní ti opravdu neuteče, ale jsi za něj zodpovědný se vším všudy.“

Pelion přizná: ,,Neměl sem nevybranou. Pokud tím chceš rozčílit svou matku, královnu Sioril, tak jednoduše řečeno, Almaen to přehnal a mě ten kluk už nešel oživit běžným způsobem.“

Strážce lesa poví: ,,Je to teď tvoje dítě, krom toho, že je tarnen a všechny nás tu nesnáší a většina bude nesnášet jeho, máš momentálně na krku i to jeho nadání na magii.“

Čaroděj zaváhá: ,,Teď není doba, aby sem ho něco učil, momentálně mi tak akorát chce urazit hlavu, nebo utéct.“

Galnuris podotkne: ,,Těžko, Pelione, on je nadaný na temnou magii. Krom toho že tady v Mirheimu není nikdo, kdo by ovládal temnou magii a sám víš, že se proto bude les bránit.“

Strážce tarnena kontroluje a poví: ,,Když jsem ho prohlížel prve, všiml jsem si toho zapečetění. Je ještě z podzemí a tak silné, že jsem neměl potřebu jistit jej jinými kouzly.“

Pelion se na Galnurise zamračí: ,,Chceš do něj narvat další kouzla, aby nečaroval? To tedy budeme stejní jako tarnen.“

Strážce klidně odpoví: ,,Nebudeme, já to nedělám proto, abych si ho mohl vodit do ložnice bez rizika, že mě jako mág zabije. Tady v Mirheimu s temnou magií žít nevydrží, při každém jeho kouzlu by se to střetlo s vegetativní podstatou magie samotného lesa. Teď mu to utrhlo ruce, příště by ho to roztrhalo docela.“

Pelion tohle uzná: ,,Co s ním? Bude zkoušet čarovat aby nás napadal a dostal se pryč a jen se takhle hloupě zraní.“

Galnuris rozhodne: ,,Náramky.“

Pelion se znova naštve: ,,Prosím tě, to už si bude myslet, že je otrok docela. Nechceš mu rovnou nasadit antimagický obojek?“

Galnuris poví klidně: ,,Pelione, mě se to nelíbí taky. Ne, není dobře, že tady vůbec je, tady se mu bude špatně žít. Vyměnit ho nebo pustit nejde, když víme, co s ním bylo. Nejde aby čaroval. Další varianta je tetování, dobře víš, že tarnen používají tetování nejen na uzavírání a podporování magického toku, ale hlavně na označení majetku.“

Pelion tedy ustoupí: ,,Dobře zkusíme to s náramky. Sežere mě, myslí si, že jsem mu vyměnil duši naschvál a teď na něj nandám náramky jak na otroka.“

Galnuris podotkne: ,,Jako učitel by si měl vědět, že pořídit si dítě není žádná legrace, ale hlavně starosti.“

Pelion si povzdechne: ,,A proto ty, Galnurisi, žádné nemáš?“

Strážce vypadá, jako by se ho to dotklo, ale nakonec se neurazí a odpoví: ,,Stejný důvod jako u tebe. Mě sice nezahynula žena, ale velmi těžko k sobě najdu partnerku, která mi bude věkově a postavením odpovídat.“

Pelion zavrtí hlavou: ,,U mě leda věkově. Dobře, ti druzí si to berou víc než já, ale mělo by jim konečně dojít, že nebydlím v paláci, odmítám uzavírat politický sňatek a docela obyčejně pracuji a s válkou, pokud náhodou nebude všeobecná mobilizace, taky nechci nic mít. Teď budu vůbec pro ženy terno, mám dítě a je to tarnen.“ Koukne na Galnurise a poprvé za celou tu dobu se usměje: ,,Ale za tebou přeci jedna slečna běhá. Modrovlasá kněžka od Paní. Ty sloužíš a vyznáváš stejnou mocnost, takže už si jí zaučil?“

Teď Pelion šlápl princi na kuří oko.

Galnuris se zamračí: ,,Té laerin je jen dvě stě, takové mrně, já nejsem na děti.“

Pelion se zašklebí: ,,Sioril říkala, že jí pomalu odháníš mečem.“

Strážce se urazí: ,,Matka vůbec nemá co povídat.“

Pelion se sice stará o tarnena na zemi, ale rýpne si: ,,Ten tvůj vztah s Damnae je už pověstný.“

Galnuris se mračí: ,,To není vztah a vůbec, uložíme ho do postele a donesu ty náramky.“

Peliona rázem ta legrace přejde.

Strážce ta poznámka o Damnae rozčílila. Tahle elfka je poděs, doslova ho nahání, vůbec nemá chování šlechtičny a dámy. Přišla k mocnosti, které slouží zvenčí a on jako velekněz a Ochránce Paní se jí nemůže jen tak jednoduše zbavit. Elfce je pouhých dvě stě, čistokrevná learin, pohledná, ústnatá a očividně vyrostla s lidmi. Galnuris má dojem, že snad s nějakým vidlákem. Přenese se k sobě do komnaty, aby ač nerad, našel nějaké ty antimagické náramky.

A najednou se za elfem ozve: ,,Chceš abych tě přivázala k posteli, zlato, a konečně jsme na to hupli?“

Šlechtice málem omývají. V Mirheimu není elfky, která by takovou šílenou vulgaritu vypustila z pusy.

Galnuris jen zalapá po dechu, kouká na něj pohledná modrovláska a na sobě má něco, co elsia tipuje na průsvitný kus závěsu. Šlechtic zacouvá.

Damnae se nedá: ,,Ty se mě bojíš?“

Strážce se pochopitelně nemůže bát nějakého elfího písklete, takže prohlásí: ,,Damnae, nech toho, už jsem ti říkal, že nejsem na děti.“

Elfka na něj udělá obličej: ,,Tak jako co, mám sto let počkat, než to tobě přijde vhodné?“

Galnuris jen polyká: ,,To ti bude teprve tři sta.“

Damnae na něj zamrká modrýma očima: ,,Aha, ty máš v plánu skončit tak senilní, že nebudeš vědět, jak se to dělá.“

Galnuris už má sto chutí zařvat, popadne ale jen náramky a teleportuje se pryč. Cože mu tvrdil Pelion vztah? Tohle není vztah, tohle je teror.

 

 

Dalamarovi rodiče elfíka uklidňují, přijde jim divné, že kluk omílá dokola hlavně jedno jediné: ,,Takže umí temnou magii, to byla temná magie.“

Iaron poví: ,,Ano, Dalamare, tarnen umí temnou magii.“ Dělá hned na svou ženu: ,,S tím tarnenem budou problémy. Nevím, proč ho Pelion už teď vodí do školy.“

Dalamar začne hlasitě: ,,Ale já chci Rianela vidět!“

Maminka ho klidní: ,,Broučku on je nebezpeč…tedy nemocný, teď určitě.“

Dal začne nanovo: ,,Já ho chci vidět, nechci aby umřel!“

Laseendra, co tam muchlá Psa, se ozývá: ,,Já bych taky chtěla vidět pravého tarnena, proč ho smí vidět jen Dalamar, to je nespravedlivé. Já nemůžu za to, že ještě nechodím do školy.“

Iaron poví: ,,Já mám někdy dojem, že je s těmi našima dětmi něco špatně. Dobře, uvidíte tarnena oba, až ale bude zdravej.“

Žena na něj trochu nesouhlasně koukne.

Iaron dodá: ,,Neboj, dohodnu to s Pelionem bude to klidné a bezpečné.“

 

 

Pelion to má doma docela klidné, ale asi ne bezpečné. Rianel se probral a zjistil že má náramky, jednoduše od té doby nemluví a kouká do zdi. Mág tam má momentálně ukázkově nespolupracujícího bubáka, který nechce ale vůbec nic, ani jíst. Pelion je z něj zoufalý, nechce ho všude tahat násilím a nutit mu jídlo, jenže tarnen nespolupracuje a vydrží mu to celé dva dny. Do této veselosti za ním dorazí Iaron.

Válečník na učitele dělá: ,,Hádám, že sis vzal to volno ve škole kvůli tomu tarnenovi. Máš dovolenou asi tak po sto letech.“

Pelon poví: ,,Staral jsem se o spoustu dětí, než si je někdo osvojil, naposledy to byl Lessi. No s Rianelem je teď trošku potíž.“

Iaron prohlásí: ,,Staral ses o spoustu děcek, ale tohle je tarnen po výcviku.“

Pelion vystrká Iarona do kuchyně, aby je Rianel neslyšel: ,,Já vím, že je to tarnen, nejsem slepej a zajali jsme ho v boji. Iarone dej s tím pokoj alespoň ty, ano? Tohle není první osvojený zajatec v našem státě, na rozdíl od tarnen my děti nezabíjíme.“

Iaron zkusí na rovinu: ,,Dalamar dělá scénu, že ho chce vidět. To s tím kouzlem bylo asi dost hrozné, myli jsme s Dala jeho krev. A Laseendra zase křičí, jak ona nikdy neviděla tarnena, což podle ní není fér. Myslíš, že by teď snesl návštěvu mejch děcek?“

Pelion udělá: ,,On teď nespolupracuje, nic by jim neudělal, ale prostě všechny a všechno ignoruje.“

Iaron na něj kouká: ,,Možná bych tím vyřešil i tvůj problém, Pelione, nebo snad máš dojem, že moje děti se nechají ignorovat?“

Pelion poví: ,,Na tomhle něco je a pak já mám jistotu, že Rainel dětem ruce netrhá.“

Iaron řekne: ,,Tak se vsaď, že mu ty ruce urvou moje děti, nebo alespoň uši.“

 

 

Iaronova manželka to ovšem poví Ithinerilově ženě, takže než vůbec Iaron někam s dětmi vyrazí, odloví si ho tenhle starý válečník.

Diví se: ,,Iarone, ty chceš Dalamara tahat za tím tarnenem? Nenapadl ho posledně kouzlem?“

Iaron odpoví: ,,Nenapadl, jen chtěl před ním napadnout Peliona.“

Ithineril se mračí: ,,Tomu říkáš jen?“

Elsia poví: ,,Hele, dlouho jsme to probírali s manželkou, i jsem si přesně zjistil, cože se dělo. Mimochodem Dalamar je víc hysterický z toho, že Pelion s Galnurisem Rianela tím kouzlem zabili, než z něčeho jiného, takže by jej měl rozhodně vidět. Nechci aby žil s tím, že opět někdo umřel.“

Do tohohle se ani Ithineril neopováží šťárat, smrt jejich nejstaršího syna je tak čerstvá. Přesto po chvíli řekne: ,,Tarnen jsou nevypočitatelní, víš to sám, bojuješ proti nim už léta stejně jako já, aby ti spíš Dalamara nanovo netraumatizoval.“

Iaron podotkne: ,,Viděl si toho Pelionova tarnena? Je mu horko těžko padesát, takový mrňavý vyžle.“

Ithineril udělá: ,,Nebyl to žádný otrok, ale bojovník, otočíš se a to mrňavý vyžle ti podřeže krk.“

Iaron už jen ucedí: ,,Slyšel si to s tím tarnenem celé?

Ithineril jen pozvedne obočí.

Iaron pokračuje: ,,Měl ho docela dlouho u jednotky Almaen a hodně ho zpracovával, měl v plánu si ho nechat sám, podle všeho hodlal takhle rozčilovat Onemii, protože si začala s tím tarnenem Dian’sellou.“

Ithineril huhlá: ,,Upřímně, i když mluvíme o královské rodině a sestře Sioril, tak mě tou známostí s tarnenem štvala taky. Ještě že už vypadl z lesa.

Iaron poznamená: ,,A štvalo by tě to tolik, abys kvůli tomu terorizoval dítě, i když je to tarnen? Máš smůlu, tohle ti nevěřím.“

Ithineril udělá: ,,Hm, jdu s vámi, až ti začne vraždit tvoje děti, bude nás na něj víc.“

Iaron se zasměje: ,,Vraždit je nebude, ale tebe zavraždí tvoje žena, až zjistí proč s námi jdeš.“

Bojovník rozhodne: ,,Vezmu sebou Lessineiho a budu jí tvrdit, že chtěl s Dalamarem a taky vidět tarnena.“

Iaron se směje: ,,Jako by ho Lessi předtím neviděl každý den ve třídě.“

 

 

Pelion pak nevěří, co mu to tam přišlo za procesí.

Řekne Iaronovi: ,,Nejsem si jistý, jestli s ním ty vaše děcka hnou.“

Lasesndra se kolem mága protáhne a dělá: ,,A fákt je celej černej a všude?“

Tatínek ji okamžitě brzdí: ,,Hlavně to Laseendro na něm nezkoumej.“ Pak zamrká na Peliona: ,,Jestli s ním nehne tahle živelná pohroma, tak už nic. Protože máme celosvětové katastrofy, národní pohromy a pak moje děti.“

Pelion dělá: ,,Já vím, já je učím.“ Učitel přepošle Itinerilovi…Poslyš jestli máš v plánu něco na téma pomůžu ti s tarnenem, chce to jen tvrdší přístup, tak si rychle vzpomeň, že i já sem byl v armádě…

Ithineril odpoví taky přes telepatický most…Co si o mě myslíš?…

Pelion mu neodpoví

Po chvíli mu voják odpoví přes jím načatý telepatický most…Stejně si myslím, že ty ho nezvládneš, vždycky si byl moc citlivý…

Pelion se zamračí…Budu moc citlivý na to, až mu někdo něco provede…

Tohle tiché hádání přeruší Iaron: ,,Laseendro, nech ho!“

Holčička totiž nespolupracujícího tarnena začala doslova okupovat, je jí jedno že seděl na posteli a koukal do zdi. Nalezla na něj a dělá: ,,Fakt to není barva.“

Samo sebou po něm šmrdlá nasliněným prstem. Rianel působí silně vyděšeně, malá elfka zajde dál šťouchne ho do oka a on je z ní tak vedle a vyděšený, až se poposune a spadne za postel. No zůstane tam, ne že by chtěl, ale zůstane trčet mezi zdí a nábytkem.

Pelion dělá: ,,Vylez.“ Pak mu dojde, že to tarnen nehraje, opravdu se ven nedostane, poznamená na Ithinerila: ,,Děsný, hozivý, zlý nepřítel.“

Iaron jde s mágem odsunout postel a už se nevydrží nesmát: ,,Třeba je to tím, že mají takový respekt z žen a proto se Laseendry bojí.“

Tarnen vyleze ven od prachu a naštvaný tak, že už mluví: ,,Nebojím se ničeho a vy si ze mě děláte srandu.“

Iaron podotkne: ,,Nad tímhle už se brečet nedá, to už se můžem leda smát.“

Tarnen na něj zasyčí a Laseendra do něj nadšeně dloubne: ,,Týjó, udělej to ještě jednou.“

Rianela tím silně odzbrojí.

Pelion poví: ,,Jak se zdá, máme tu taky malý matriarchát, stejně jako tarnen.“

Ithineril se pořád jen mračí, čeká kdy Rianel urve té malé hlavu. Dal jde zatahat sestru za cop a prská na ní: ,,Nech ho, není to žádný cvičený zvířátko, nebude ti štěkat jako Pes, když mu řekneš.“

Laseenra bratra šťouchne zpátky a tvrdí: ,,Pes neštěká když mu řekneš.“

Dal se hádá: ,,Ale štěká.“

Lessi nesměle připomene: ,,Pes vrčí na povel, štěkat neumí, hamaru naštěkají.“

Rianel se neudrží: ,,Vy tu máte i hamaru?“

Dal se vytahuje: ,,Ne my, já mám hamaru, jmenuje se Pes a je moje.“

Laseendra ho kope a dělá: ,,Ne, ne, maminka tvrdila, že je celý rodiny.“

Ithineril se jediný tváří nevraživě, ovšem opravdu to vypadá, že zlý nepřítel se nějak nekoná, spadl za postel, Lesendra ho dloubla do oka a teď to vypadá, jako by se chtěl zeptat jestli mu Dalamar ukáže hamaru. Popravdě Rianel by hamaru chtěl vidět hodně, jen se zatím drží a nezeptá se.

Lessinei se ale kouká na Rianela vyděšeně pořád, což je divné Pelionovi, ve třídě tarnen klukovi nevadil.

Ithineril zkusí fungovat jako rodič a vrčí na Lessiho: ,,Neboj se ho, není proč. Měl by si přemáhat tyhle pocity, nic ti neudělá, nemá jak, ani by se k tobě přes mě nedostal.“

Iaron zakroutí hlavou, zase vidí Ithinerilův vrcholný kousek, snažím se být otec.

Lessinei se ozve: ,,Já se nebojím jeho…“

Elfí válečník ho nenechá domluvit: ,,No proto, tak se tak netvař.“

Lessi polkne: ,,Já se bojím o něj, podle mě je nemocnej.“

Démonek si jako první všiml, že se v tarnenovi aktivovalo pojistné kouzlo. Sice jej viděla spousta mágů, ale tarnen jsou na takovéto kousky ošklivě šikovní, tahle kletba ho ale zabije, pokud Lessi něco honem neudělá. Jenže jak to dospělým říct a vynechat z toho vidím to proto, že jsem démon.

Pelion poví: ,,Lessi, on teď dlouho nechtěl jíst, proto ti možná přijde ne zelný, ale docela šedivý.“

Lessinei zareaguje rychle protáhne se kolem dospělých a vleze k tarnenovi na postel. Přepošle jen Dalamarovi, který to o něm beztak ví …je v něm kletba. Jestli něco neudělám, neoživí ho už ani Sioril…

Dalamar se natáhne taky, jde Rialena chytnout za ruku stejně jako Lessi, tarnen by neměl problém uhnout, nebo se vyškubnout, ale momentálně nemá zapotřebí být na děti hrubý. Než zasáhne překvapený Ithineril, kterému se tohle, co vypadá jako pokus o rvačku nelíbí. Lessi tarnena chytí a stáhne to do sebe. Je to jen mžik, ale Rianel se lekne, on ve svém životě už na vyššího démona narazil. Zaznamenal to, že si s ním Lessi vyměnil místo, i když jej démon od ostatních odstínil. Pelion zaznamená jen pokus o léčení. Stáhne Lessiho dolu a dělá: ,,To si neměl, neumíš léčit bez poškození.“

Lessinei se na to konto na něj pozvrací.

Ithineril nadává: ,,Jsi trdlo, je tu mág a léčíš ho ty.“

Rianel se teď doopravdy bojí.

Dalamar využije svou příležitost …Lessi je můj, takže když mě začneš učit temnou magii, mám ti co nabídnout. Démon by tě odtud dostal…

Rianel se trošku vzpamatuje…Jsi fakt hajzlík. Nic nechci, pomůžu si sám, ale měl by si vědět ty trubko, že já temnou magii nestudoval, nemohl jsem a teď nebudu moc taky…

Udělá gesto a ukáže na náramky.

Dal se nevzdá…Ale něco víš?…

Lesendra povykuje: ,,Lessi se poblil, Lessi se poblil.“

Iaron to brzdí: ,,Nech toho tohle není divadlo.“

Takže tarnena si moc nevšímají.

Dal už dělá…Prosím, já to potřebuji. Mě to nedovolí, chci udělat jedno kouzlo, abych oživil svého bráchu…

Rianel zaváhá…Tak jo…

Dalamar připomene…A co za to chceš…

Rianel udělá…Nic mě stačilo to prosím…

A v duchu si doplní, ten démon, něco ze mě stáhl a logika napovídá jen jedno, poslední kletbu, kterou na mě můj Dóm nechal.

 

Po nějaké době Pelion i ostatní s hrůzou zjistili, že si Dalamar našel za Orima náhradníka, i když tím, že tarnena stále někdo paranoidně hlídal, odešly do kopřiv i všechny průšvihy kluků. I když Lessi byl stále ten odstrčený, kdykoliv šel Dalamarovi vymlouvat temnou magii, tak mu kamarád ošklivě vynadal a tarnen se popravdě zelenovlasého démonka dost bál, i když to nechtěl dávat najevo. Pelion prostě tarnena upíchl ve škole, k magii ho nepustil, ale aby dával alespoň základy jazyka a ostatních předmětů, skončil s vlastním rozvrhem. Mág taky pochopil, že tarnen malým děckám neprovede nic, ale se staršími je zle, s těmi se bude rvát a navíc ani oni nebyli zrovna svatí. Tarnen byl okamžitě terč pro šikanování. Ithinerili taky do Peliona hučí, že tarnen má mít výcvik, že mág z něj nebude.

Pelion na něj kouká: ,,Chceš mi tvrdit, jak z něj bude voják, kterého budeme posílat zabíjet tarnen?“

Ithineril poví: ,,Přeháníš, ale cvičení udržuje disciplínu.“

Pelion se mračí: ,,Nechci aby si ho otloukal.“

Válečník se div neurazí: ,,Tohle dělat nebudu, budu s ním zacházet jako se svými dětmi.“

Pelion poví: ,,Tohle mě moc neuklidňuje, ty si své syny cvičil snad víc než všechny vojáky.“

Ithineril podotkne: ,,Proto jsou lepší než vojáci.“

Pelon řekne: ,,Takže jako chceš rovnou z tarnena dělat důstojníka nebo co?“

Bojovník přizná: ,,Chci ho mít pod kontrolou, když už se kamarádí s Lessim a vůbec kdo ví jestli není na děti.“

Mág už protáčí oči: ,,U Stvořitele, je mu padesát, sám je děcko, ať si tvrdí, co chce.“

Ithineril udělá: ,,Budu ho učit, nebo zakážu Lessimu aby s ním kamarádil.“

Pelion se mračí: ,,Ty jsi ták výchovný, asi to povím tvé ženě, ta má na Rianela slabost.“

Elsia se naježí: ,,Jasně, podle ní je malej chudák.“

Mág poví: ,,Ithinerile, těžko ho můžeš učit, on se tě děsně bojí, kluci mu vyžvanili, že jsi Saihlinův otec.“

Bojovník zavrčí: ,,Už nejsem Saihlinův otec a nemluv o něm, nebo se nebudeme bavit vůbec.“

Pelion doplní: ,,Ber to jak ber, pro tarnen Saihlin není vyhnanec, ale někdo, kdo je staletí decimoval s vojskem, pořádné strašidlo. My děti strašíme Zan’laosem a oni Saihlinem, bude se tě hodně bát.“

Ithineril poznamená: ,,Tak nebude dělat problémy.“

Stojí na můstku a ti tři sedí dole pod stromem rovnou pod nimi.

Pelion řekne: ,,Copak dělá problémy? Popelí se tam s o dvacet let mladšími elfaty, určitě se děsně baví. Toho měli snad jako společníka k dětem, než ho naverbovali do armády.“

Elsia za ním vrčí: ,,Kdo ví k čemu je navede.“

Má tak trochu pravdu, dole na očích jim probíhá lekce temné magie přímo v srdci Mirheimu.

Pelion už se šklebí: ,,Jistě právě do Dalamara hustí, aby zavraždil vlastní rodinu, ach jo, víš ty co, cvič ho. Alespoň poznáš, že je klidnější, slušnější a vlídnější než mnozí z mých starších studentů, copak nevidíš, že ho Dal tahá jak hadr, skáče mu jak on píská. Víš proč?“

Ithinerili vrčí: ,,Aby ho k něčemu využil.“

Pelion si povzdechne: ,,Ne, já mu řekl, když se ptal, co se Dalovi stalo a i to, že teď je on jeden z mála s kým se Dalamar normálně baví a od té doby ze sebe Rialen dělá tu hračku.“

Válečník huhlá: ,,Nevěřím, že ví, co je soucit. Tarnen tohle slovo neznají, ani kdyby si ho našli ve slovníku.“

Pelion zahuhlá: ,,Něco ti povím, zvoral jsem na něm kouzlo a je teď takový tarnen jako ty.“

Ithineril se na něj nechápavě podívá: ,,Co je tohle za blbost. Jeho máma byla tarnen, jeho táta taky je černej jak noc, co by měl z elsia?“

Mág přizná: ,,Duši a jméno, špatně jsem ho oživil.“

Ithineril poví: ,,Já nerozumím magii. Ale fajn, co z toho, že má duši elsia?“

Mág poví: ,,Pro něj spousta problémů.“

Ithineril podotkne: ,,Až kolem půjde vlkodlak, hned mu urazím hlavu, protože jinak by sis ho ty adoptoval.“