Svět bez jména

280 c.l., Mirheim

 

 

Onémie svým brzkým, divokým příchodem div Sioril nevzbudí, nevadí jí ani za mák, že je její sestra vládkyní Mirheimu a zatím se nepřevlékla z noční košile.

,,Dian’sella je vůl!“ Prská Onémie hlasitě namísto přání dobrého rána.

Sioril si rozespale promne oči: ,,Najednou je vůl? Co ti prosím tě provedl? Celý měsíc o něm mluvíš jen ve veličinách. Pomalu hrozila vaše svatba, po které bych musela rozpustit Radu, nebo na sebe seslat kouzlo absolutní hluchoty, abych pak nemusela poslouchat ten jejich řev.“

,,Stejně je Dian‘sella idiot a děsnej!“ Nadává dál Onémie, která nepostřehla, jak si z ní její rozespalá starší sestra utahuje.

Sioril se usměje: ,,Podle Mielo jste idioti oba dva, když jí stále cpete, že je těhotná, a ona po měsíci nepozoruje nic, ani ranní nevolnost.“

Onémie udělá: ,,To víš, Sioril, zkus vysvětlit člověku bez magického vzdělání, že pokud počala dítě s quelisai, tak prostě porodí nejdřív za šedesát let. Na druhou stranu se tím u mojí drahé Mielo vyřešilo, že mi zestárne a umře, jak si mě pořád strašila.“

Sioril se jde klidně česat a odpoví: ,,S tím si ale nemohla počítat, Onemie, obyčejně se lidé nedožijí sta let a my elsia do sta let ani nedospějeme. Proto milostné vztahy mezi elsia a člověkem jsou zoufale krátké a tragické.“

Onémie trochu ubere a udělá: ,,Když se mi skvěle vyřešil problém s Mielo, tak začne blbnout Dian’sella.“

Sioril odloží kartáč a řekne: ,,Prosím tě, pověz mi konečně, proč přesně je vůl, blbec a tak dále, cože se s ním děje, když ten určitě neumírá na stáří.“

Onémie prskne: ,,Ale brzo umře na otravu ocelí, on se chce vrátit domů.“

Sioril si povzdechne: ,,Dalo se to čekat, tarnen prostě patří do podzemí.“

Onémie nadává: ,,Má tady mě a Mielo, svobodu a s tím, jak se chová a co obvykle všem říká, vůbec nechápu, jak to že v Shaekanarisu tak dlouho přežil. Jenže ne, Dian’sella si mele něco o cti a závazku k rodu Kassetria.“

Královna řekne pomalu a opatrně: ,,Onémie, s tímhle jsou tarnen zvláštní, mají docela jinou představu cti, závazků a povinností.“

Onémie si vedle ní sedne na postel a zoufale udělá: ,,A k tomu tarnen taky nemají zdravý rozum! Co jim bude Dian‘sella vykládat, jak se vymluví, kde byl tak dlouho? Když se na tohle všechno přijde, umučí ho.“

Sioril se sestry zeptá: ,,A tohle si Dian’sellovi řekla?“

Onemie přikývne: ,,Ano, já i Mielo.“

Královna vyzvídá: ,,A?“

Elfka přizná: ,,Děsně jsme se pohádali a dozvěděly se, že obě nechápeme postoj tarnen k závazkům a povinnostem, což tedy Sioril nechápeme. Pak se nejspíš Dian‘sella urazil a momentálně nám courá někde po hranicích lesa a brnká bdělým stážím Mirheimu na nervy. Trénuje tak jejich rychlé přesuny.“

 

 

Tentokrát si to neoblíbené sledování ,hosta‘, nebo také hlídání hodně divného tarnena užívá Iaronova jednotka. Navrch se tenhle tarnen hlídá hodně špatně, je to o věčném stopování. A dnes Dian’sella opravdu elsia v zádech nechce, protože je šíleně naštvaný. Jenže tarnen zjišťuje, že není naštvaný na Onemii a Mielo, bohyni Ilidii, Shassenda, trillin ani na celý elfí les. Pomalu mu dochází, jak je ve skutečnosti nejvíc naštvaný sám na sebe. Nakonec elfí vojáky setřese.

Překročí hranice elfí země a dostane se do míst, kde jsou jen tak sporadicky rozmístěny malé lidské osady. Iaron mezitím zavelí návrat, aby mohl vyřešit s vedením, zda má tarnena pronásledovat i za hranice země a eskortovat zpátky do Mirheimu.

Dian’sella má šíleně mizernou náladu, přemýšlí, co dělat. Shassend se brzo bude vracet do Mor Garu a on by měl jít s ním. Mág má pro Vall’Sharess dosti věrohodnou historku o tom, jak prostě na povrchu zuřivě a krvavě potírali vyznavače Ilidie a že si Dian’sellu k té práci nechal k ruce. Shassend je natolik známý a uznávaný čaroděj s vysokým postavením, že jeho slova nikdo nezpochybní… Léčitel se zarazí, je jedna osoba v Shaekanarisu, které se tohle celé zdát nebude a která má dostatečnou moc, aby se o vše mohla nepěkně zajímat. Zan’lalos.

arnen si vzpomene i na tu nepříjemnou poznámku vojevůdce, jak by o něj měl v jistém směru zájem. Oklepe se. A znovu zváží své rozhodnutí vrátit se do Mor Garu.

Tarnen se zastaví, do té doby rozčíleně pochodoval. Je na stráni nad lidskou vesnicí, lidé ho vidět nemůžou, ale on je ano. Léčitel je vnímá z velké dálky jako rychle se hemžící postavičky. Dian’sella vidí na povrchu ostře jen díky kouzlu. Protože se tarnen děsivě užírá, ani pořádně nesleduje, cože tam ti lidé tolik pobíhají a proč hrozně hlučí. Dian‘sella neměl v úmyslu dát o sobě vědět a riskovat tím rozlícený dav s vidlemi a pochodněmi. Ve výsledku by měl totiž velký problém, aby rozvášněnému, bojechtivému davu neublížil.

Najednou Dian’sellovi dojde, že tohle, na co se kouká, rozhodně není žádný malebný výjev z prostého života vesnických lidí. Ti lidé u rybníka nerybaří, ani nic neslaví, oni se snaží někoho utopit! Navrch je ten někdo menší než všichni okolo něj. Dian’sella zapomene na své předsevzetí, že vůbec nechtěl lidi děsit, teď je tedy děsit půjde!

 

 

Izzael už skončil s marnou kašpařinou – přeci mě neutopíte, jsem jen malý, ubohý sirotek – což asi byla chyba. Jakmile začne řvát: ,,Kterej dement vás tenhle znak naučil!“ je nadobro vymalováno.

Izzy zjistí, že po tomhle výstupu už milé vesničany nepřesvědčí.

Lže: ,,Já sem ty krávy na modro neobarvil, asi mají nějakou nemoc, třeba modřenku. Vůbec nemůžu za to, že tady rozkvetly došky na střechách a ze všech baráků vám přes noc zmizely dveře.“

V duchu si nadává, neměl sem tolik chlastat, nakonec mám teď lidské tělo. Tohle blbý tělíčko nesnáší alkohol, ale přitom pít je tak příjemné. Jak sem se ožral, tak sem nevěděl roupama coby…

Vyšší démon se prostě šíleně zlinkoval v místním lokále kořalkou a pak projevil svou moc tak úžasně, že místní dobytek je do poslední ovce barevný, kytovaný a puntíkatý. Došky obrazily orchidejemi nevídaných vůní a tvarů a všem domkům do jednoho zmizely dveře. Navrch ho u toho skoro všichni vesničané viděli. Jak by taky ne, křičel a zpíval, až se hory zelenaly. (Jelikož je Izzael vyšší démon, tak se ty hory zelenaly doopravdy.) Pak ovšem Izzy odpadl a usnul, omezen tím lidským tělíčkem. A ráno se vzbudil ve společnosti davu ozbrojeného vidlemi a kosami. Myslel, jak se jim vysměje, zmizí, nebo je jen nechá zapomenout, tak jako už mockrát, a najednou nemohl nic, ale vůbec nic. Když vyspával, totálně opilý, někdo z místních mu krví ze zajíce nakreslil na hrudník nepěkný starý znak. Izzael byl tím kouzlem tak nehezky překvapený, že rovnou začal ječet, kdo to udělal a jak to, že tohle ti burani znají, namísto aby předváděl vyděšeného kluka. Takže skončil omezen na sílu tohohle ubohého lidského tělíčka.

Což znamená, že momentálně má Izzy provaz na krku a rukou. Lano škrtí a dře, kolem něj lidé hlasitě řeší, jak ho co nejlépe zabít.

Hostinský navrhuje: ,,Jaký utopit? Upálit!“

Izzi zavrčí: ,,Stejně za tohle může ten váš chlast.“

Starosta podotkne: ,,Čarodějnice a čarodějové se podle tradice topí.“

Hospodský bouřlivě nesouhlasí: ,,Ale i upalují.“

Starosta tvrdí: ,,Tady ve vsi se vždycky topili. A pak, v noci děsně pršelo, chceš teď dělat hranici? Sháněj si na ní dřevo sám.“

Majitel hospody mumlá: ,,Poslední čaroděj z vesnice odešel po svých i s tím svým divným ptačím klukem, ani jste ho neobvinil.“

Ovšem na to se hospodský dozví: ,,Vyléčil mou dceru z oubytí a místního obecního pasáka zbavil chrlení krve, kovářovu babku slepoty a vůbec, ten přeci tvrdil, že nám do vsi chodí škodit démon a nepopřeš, že se tady léta dějí divné věci a nikdo si nikdy nepamatuje jak se staly.“

Izzael se optá: ,,Mohl by mi někdo laskavě sdělit, jak se ten zatracenej, hnusnej čaroděj jmenoval?“

V duchu si démon doplní, abych ho pak po pár letech, co se budu dávat dohromady z toho, že jsem se rozpustil, rozložil a shnil ve vodě, nebo shořel na popel, mohl zabít.

Hostinský na něj udělá: ,,Mlč, stvůro zlořečená, od Ničitele pocházející.“

Kluk se ošklivě zamračí: ,,Tak moment, já s Ničitelem nemám nic společnýho, Ničitel je děsnej břídil.“ Samo sebou se vyšší démon – i když očividně v nesmírné bryndě, chycený starým znakem v těle smrtelníka – děsně urazí.

Hostinský řve: ,,Slyšíte, lidi, přiznal se sám! Upalte ho!“

Izzy chabě protestuje: ,,Jaký přiznal? Říkám jen, že s Ničitelem nemám nic společnýho, protože je strašlivej břídil.“

Izzael už zvažuje, že by si snad zavolal na pomoc nějakého z vyšších démonů, ale pak to zavrhne. Za pomoc by pak dlužil službu a těch keců a výsměchu z toho. Izzy se raději bude dvacet let obnovovat ze smrti než tohle.

,,Upalte ho! Přiznal se!“ Křičí pořád hostinský.

Izzy zavrčí: ,,Stejně je tvoje hospoda plná štěnic.“

Starosta udělá: ,,Jestli ho chceš upálit, jdi si na mokré dřevo.“

Hostinský tedy otočí: ,,Utopte ho.“

Tohle je pro vesničany mnohem jednoduší. Lidé prostě vytáhnou z rybníka balvan a jdou mu ho uvazovat ke krku na dlouhý provaz. Izzy u toho klečí na zemi a sem tam slízne nějakou tu ránu. Démon se mračí na špinavý, zelený rybník, kde se navrch vesele ráchají i dvě kachny. Myslí si, tohle se nesmí nikdo, nikdy dozvědět, nebo s ostatními démony nevydržím, je to děsně trapný.

Když už to málem vypadá, že Izzael poletí do vody za tím balvanem, tak se dav v panice rozprchne s šíleným křikem: ,,Démon! Zachraň se, kdo můžeš!“

Izzaela jen napadne: ,,Zatraceně, kdo z nich?“

Jenže pak mu dojde, že nikdo. Cítí přítomnost obyčejného smrtelníka. Pak ho z mazlavého bahna vytáhne černá ruka.

,,Vy jste tarnen.“ Udělá hnědovlasý kluk překvapeně.

Dian’sella se na to lidské dítě zadívá pozorně, poví: ,,Ten znak…“

Kresba na hrudi nejde přehlédnout. Čaroděj o ní četl, ale nikde v žádné z magických knih nebyl znak dokončený, nikdo z žijících smrtelníků neví, jak přesně se kreslí.

Izzy je naštvaný a neudrží se: ,,Jo, nějakej blbej vlezlej mág to ty burany naučil a vyžvanil, že jim, že ve vsi sem tam žije démon.“

Zarazí se.

Dian’sella na něj kouká: ,,Takže ty jsi démon.“

Izzy se naštve, pokud by ho tarnen zachránil, dlužil by pro změnu jemu. No to se raději nechá zabít a za pár let ožije a vrátí mu všechno i s úroky.

,,Jo jsem a co? Já za tohle nemůžu, vy jste zas tarnen, no a? Takže vykucháte mě, vezmete mě šutrem po hlavě?!“ Křičí vztekle.

Dian’sella na něj pořád jen kouká a k ničemu se nemá.

Nakonec odpoví: ,,Ne.“ A jde ho rozvázat.

Izzael zírá a hodně, pak udělá: ,,Vy chcete za tohle splnit tři přání.“

Mág zavrtí hlavou: ,,Chci jen jedno a ne pro sebe. Že tenhle čin lidí přejdeš bez povšimnutí.“

Izzy se zasměje: ,,Jste chytrej, žádnej zápor ve větě, nemůžu to tedy otočit.“ Protáhne si rozvázané ruce: ,,Ale máš štěstí, jim ani tobě se mstít nebudu, slibuju.“

Setře si krvavý znak dolů špinavou vodou z rybníku.

Pak prohlásí: ,,Dokonce pro tvůj klid z vesničanů ani nevytluču, kdo jim tohle na démony poradil. Blbci jedni, svázali mě, když jsem byl opilý, a tak sem nemohl dostat ze sebe tu runu ani mechanicky. Có, naštveš se, že ti tykám, tarnene?“

Dian’sella poví: ,,Ten znak je v knihách neúplný, ale údajně se používá na vyšší démony, ti podle knih berou osobní oslovení docela jinak, umějí totiž tvořit pouhým slovem.“

Izzy udělá: ,,Umíme tvořit slovem, tarnene. No, vida, jsi chytrej, prostě když někomu my démoni tykáme, nenapadneme ho.“

Dian’sella řekne: ,,A proto by byl nerozum brát tohle urážlivě, stále jsi vyšší démon a já jen smrtelník.“

Izzy se zasměje: ,,Co teď? Chtěl si jen bezpečí pro lidí z vesnice, přání nebylo pro tebe, nenutíš mě otročit a vracet závazek v podobě vlastních přání?“

Mág odpoví: ,,Nenutím. Vím, že nikdy démon nikomu nic nesplnil tak, aby se mu to líbilo. Ten, kdo s tímhle začne, obvykle hodně zle skončí.“

Izzael se zasměje: ,,Fuj, to ale máme ošklivou pověst. Na smrtelníka si fakt bezva a vůbec se mě nebojíš.“

Dian’sella udělá prkenně: ,,Tarnen se ničeho nebojí.“

Démon na něj mrkne: ,,Jó, aha. Ne, nebudu hnusnej, nebudu ti říkat, koho a čeho se zrovna bojíš ty.“

Léčitel mu to vrátí: ,,Ty se taky někoho bojíš, ne?“

Izzy udělá: ,,Jistě, smrtelníci znají strach dobře a já mám tělo smrtelníka, takže jsem ten pocit taky zažil, dokonce právě před chvílí, při pohledu na ten hnusnej rybník. Někteří z nás démonů mají teorii, že strach je instinkt, který vás smrtelné varuje před nebezpečím.“

Dian’sella poví: ,,Nepůjdeme si spolu povídat o kus dál? Už teď to vypadá, že se zdejší lidé týden nevrátí do vesnice a ještě jí pak nadobro přestěhují.“

Kluk pokrčí rameny a vyrazí s tarnenem k lesu, na půli cesty jej mág zarazí: ,,Ne, tohle by se elsia taky nelíbilo.“

Izzy se zasměje: ,,Myslíš? Já že bych se jim nelíbil? Neboj zmizím, už ti sem jdou vojáci, budou tě eskortovat.“

Dian’sella se zamračí: ,,Jdu zpátky sám.“

To už ale tarnen řekne jen Iaronově jednotce, kluk nadobro zmizel.

 

 

Shassend také trochu nechápal: ,,Vy se tedy nakonec vracíte zpátky do Mor Garu, Dian’sello?“

Tarnen jen udělá podmračeně: ,,Vy přeci také.“

Slepý mág podotkne: ,,Ale mě si v Shaekanarisu žádá má služba pro bohyni Ilidii. Vás tam nic dobrého nečeká.“

Léčitel se ozve: ,,Tvrdil jste, že můj pobyt v Mirheimu a útěk od jednotky odůvodníte prací s vámi proti vyznavačům Ilidie.“

Shassend řekne: ,,Ano a díky milosti bohyně nám všichni uvěří.“

Dian’sella znejistí: ,,Opravdu všichni?“

Slepý čaroděj odpoví: ,,Vy myslíte Zan’lalose, ten bude mít jisté pochybnosti a bude se o vás asi blíže zajímat.“

Léčitel jen polkne: ,,Byl bych mnohem raději, kdyby se o mě vůbec nezajímal.“

Shassend odpoví: ,,To vám nezaručím, Dian‘selo, u vás opravdu nechápu, proč se chcete vrátit. Získal jste přízeň královniny sestry a Mielo. Dian’sello, já dobře vím, co s tou lidskou ženou je. Už není obyčejná, i když sama Mielo vám to nevěří. Quelisai vás sem poslal, abyste se o tu ženu a její dítě postaral.“

Tarnen řekne: ,,V Mirheimu a s ochranou Onemie Mielo nic nehrozí.“

Shassend se ozve: ,,Zato bude hodně hrozit vám, až se vrátíte do Shaekanarisu.“

Protože se přesně na stejné téma Dian’sella před chvilkou opět děsivě pohádal s Onemii a Mielo, řvali po sobě téměř okamžitě, když jej dovedli vojáci zpět do Mirheimu, tak poněkud odstrčí etiketu a uctivé chování stranou.

Nepříjemně zavrčí: ,,Prostě jsem měl sen, že se musím vrátit do Mor Garu a ne jeden, stále se ty sny opakují.“

Shassend se zarazí a řekne: ,,Vy máte vize od samotné bohyně Ilidie.“

Dian’sella vrčí: ,,Nemám.“

Slepý mág jen zavrtí hlavou: ,,Mluvíte s bohyní a přitom tak vehementně popíráte její moc. Ale budiž, nebudu vás už přesvědčovat, ať v lese zůstanete.“

Dian’sella poví: ,,Ano, když chce můj návrat do podzemí bohyně, je podle vás všechno v pořádku, na druhou stranu, jak bych tu asi tak mohl zůstat? Je ze mě paranoidní celý Mirheim a Onemii by za chvíli poslali asi do exilu někam na poušť nebo na sopku.“

Shassend poví: ,,Pro elsia není snadné akceptovat naší přítomnost, nakonec jsou s námi stále ve válce a pomalu tady v lese není rodiny, v které by někoho nikdy nezabil tarnen.“

 

 

Shassend má svatou pravdu, většina elsia by byla nejšťastnější, kdyby královna Sioril nechala okamžitě Dian’sellu popravit, dokonce už i Iaron. To, že šíleného tarnena musel honit až za hranicemi země, Dalamarova otčíma hodně naštvalo. Zbytek elfů se klidně spokojí s tím, že tarnen vypadne z lesa a už se nikdy nevrátí. A teď se jim konečně alespoň tohle přání splní. Dian’sella odchází z Mirheimu nadobro, i když je tady pár osob, které hodně chtějí, aby tarnen zůstal a budou strašně nešťastné, až zmizí z jejich života. Nejde jen o Onemii a Mielo, ale i o Orima.

Lessinei na něj právě dělá: ,,Tobě uletěli včely, Orime?“

Malý princ jen potichu zavrčí: ,,Dej mi pokoj.“

Dalamar se přidá k pošťuchování kamaráda: ,,Neuletěly mu včely, Lessi, ale uletí mu ten jeho ochočený tarnen.“

Orim se na Dalamara ošklivě zamračí: ,,Já věděl, že vy dva tohle nepochopíte, co vás tak štve? Ten tarnen je v paláci asi jediný normální.“

Dal mu odpoví: ,,Spíš na tebe ten tarnen něco hraje. Aby tě náhodou nechtěl unést nebo tak. Táta říkal, že je hroznej, i když tady nemůže čarovat, že ho má plné zuby, jak ho musí pořád hlídat, aby někoho nezabil.“

Orim se urazí a jde pryč: ,,Já říkal, že se o tomhle s váma dvěma nedá mluvit.“

Lessi se ozve: ,,Orime, nezlob se, kam jdeš? Má bejt za pár minut hodina.“

Dalamar taky ubere: ,,Nebuď na nás hned tak naštvaný, hele a dožereš Peliona, jestli mu zdrhneš z hodiny.“

,,Mě je všechno jedno!“ Udělá Orim a zdrhne.

Dalamar s Lessineim chtějí utíkat za ním, ale mají hroznou smůlu. Přímo ve dveřích se srazí s učitelem a ten je prostě chytne za špičaté uši.

,,Kampak vy dva tak rychle?“ Táhne je zpátky: ,,Píše se test, takže budete tady.“

,,Test?“ Čumí Dalamar: ,,Ale nic se dopředu neříkalo.“

Pelion udělá: ,,Ano, některé testy a zkoušení se dopředu neoznamují, proto nejlépe ohodnotí vaše znalosti.“

Lessinei se ozve: ,,Ale Orim utekl ven. My chceme jít za ním.“

Při vší naivitě mu nedojde, jak tohle pro Orima špatně vyzní.

Pelion řekne: ,,Že utekl Orim z vyučování, budu řešit s jeho poručníky, ale vy dva jdete do třídy a hned.“

Orim má šílenou smůlu, sice se mu povedlo utéct a před kamarády se nerozbrečet, což by jaksi jeho čest a pověst drsňáka nesnesla, jenže zapomenul, že starší ročník má zrovna přestávku. Takže ho schovaného a brečícího najde osoba, kterou opravdu vidět nechtěl.

Daerila nijak neodradí, že mladší elfík sedí schovaný mezi kořeny stromu a podle všeho brečí, jde si do něj šťouchnout nohou a dělá: ,,Copak, našemu rozmazlenci berou hračku?“

Orim nějak nemá na to, Daerilovi nadávat, natož se s ním rvát: ,,Jdi pryč, si blbej.“

Daeril se posmívá: ,,Copak, oblíbený tarnen ti jde pryč, nezeptal ses ho náhodou jestli si tě nevezme s sebou, třeba jako otroka, alespoň byl by v paláci klid? To je mi legrace, následník trůnu a tolik se kamarádí s tarnenem.“

Orim fňuká: ,,Nech mě bejt, Daerile, stejně chodí Dian’sella s tvou tetou Onémií, tak nevím, čí rodina se víc kamarádí s tarneny. Moje to nebude.“

Daeril zasyčí: ,,Tohle odvoláš, skrčku!“

A už tahá Orima za flígr na nohy, aby ho mohl zmlátit. Orim je momentálně ve stavu, že se ani moc bránit nebude. Jenže Daerila někdo chytne, ještě než dopadne první rána.

Stříbrovlasý elfík zjistí, že ho za ruce drží strašidelný tarnen, a pěkně se lekne, přesto ze sebe vyrazí: ,,Zavolám stráže.“

Dian’sella poví: ,,Nezavoláme raději Galnurise? Možná by měl velmi zajímavý názor jako váš nejstarší bratr na to, že vy bijete toho nejmladšího.“

Daeril řekne: ,,Orim je akorát tak můj bratranec.“

Dian’sella na něj koukne těma svýma červenýma očima bez bělma: ,,Tohle ale na dané na věci celkem nic nemění, ať už mají tarnen pověst jakoukoliv, o mladší rodinné příslušníky se starají ti starší a ne naopak.“

Daeril už udělá: ,,Tak si Orima vezměte s sebou, nám tady nikomu chybět nebude.“

Mág se už na prince ošklivě zamračí: ,,Spíš bych si měl s sebou vzít vás, s ohledem na to, jak se chováte, byste byl po výcviku skvělý tarnen. Mé rodině v Dómu byste se velmi líbil.“

Daeril zbledne, Dian’sella ho pustí. Princ celkem zbaběle uteče a tentokrát rovnou za maminkou.

,,Mamí, mamí, mě chce vzít s sebou ten tarnen do podzemí, bůů!“ Sioril má rázem koho utěšovat.

Dian’sella si tam zatím ze země sebere Orima a kouká, že polovinu scénky se zájmem sledovala Onémie.

Elfka se na mága pořád naštvaně mračí: ,,Dian’sello, víte, že kdybych u tohohle incidentu nebyla, můžete mít docela vážné problémy? Daeril teď Sioril napovídá, že jste ho chtěl při nejmenším sežrat.“

Dian’sella jí zkusí podat do náruče Orima, ale elfík už je rázem veliký a vůbec nebrečí, rozhodně se nechce utěšovat Onémií, a tvrdí: ,,Já jdu zpátky na vyučování.“

Dian’sella mu poví: ,,Orime, já se s tebou přišel rozloučit.“

Orim popotáhne nosem a pak udělá: ,,Si myslím, že vás dole zabijou.“ A vysmekne se jim a uteče do třídy, kde na něj nevěřícně zírá Pelion se slovy: ,,Ty ses vrátil na test z historie Orime? Tohle tedy nechápu.“

Orim zavrčí naštvané: ,,Jo.“ Sedne si a jako naschvál zjistí, že test je esej na motivy válek elsia s tarnen s historickými podklady. Naštvaný princ napíše takovou esej, že pak učiteli při jejím čtení div nevypadnou oči.

Onémie mezitím Dian’sellovi poví: ,,Vidíš, i Orim si myslí to, co já a Mielo.“

Dian’sella udělá: ,,Už jsme tohle probírali tolikrát, já se musím vrátit, Onémie, jde o závazek k mému rodu a vládkyni.“

Onémie udělá napruzeně: ,,Pokud ti jde o zdejší paranoidní elsia, mezi kterými bys jako tarnen nevydržel, tak bys měl vědět, že já a Mielo se budeme brzo stěhovat. Jestli tě to zajímá, tak zrovna do království Orimova otce.“

Dian’sella slíbí: ,,Já tam za vámi budu chodit, Onémie, však jsem to tobě i Mielo sliboval už mnohokrát.“

Onémie udělá: ,,Jasně, budeš se teleportovat přímo z Mor Garu do jednoho z elfích království. Mysli někdy! Přijdou na to a zabijou tě.“

A Dian’sella se s Onemií znovu pohádá.

 

 

Galnuris dělá na Sioril: ,,Už aby byli ti tarnen pryč z lesa.“

Sioril poví: ,,Že to říkáš zrovna ty. Měla bych spíš já. Tobě nebrečela Onemie na rameni, že jde Dian‘sella pryč, a pak Daeril, že ho Dian’sella určitě odvleče do podzemí s sebou.“

Galnuris podá Sioril papír, královna podotkne: ,,Tohle nevypadá na obvyklé poznámky z vyučování, o tom jak Orim zapaloval podlahu a pustil o hodině přírodopisu šváby.“

Galnuris řekne: ,,Ne, jde o jeho dost svérázný názor na naše války s tarnen, něco ve směru, že my jsme pitomí a tarnen ne. Rozhodně bych tu esej neposílal jeho otci, přijel by ho sem obratem přizabít.“

Sioril čte a pak se začne smát.

Galnuris se ozve: ,,Mě to tak zábavné nepřijde, matko.“

Královna udělá: ,,Galnurisi, prosím tě, nebuď tak strašlivě upjatý, prostě tohle napsal malý naštvaný kluk, který má jedinou životní zkušenost s tarnen od Dian’selly, co si s ním hraje a věnuje se mu.“

Elf se zamračí: ,,Stejně ta práce ukazuje na skutečnost, že s Orimem něco není v pořádku.“

Sioril přikývne: ,,Ano, není. Orim je na nás všechny naštvaný, že ho jeho rodina odložila jako nebezpečný balík, a podle toho se k nám chová. Navíc Daeril nedělá nic jiného, než že ho šikanuje.“

Galnuris se zamračí: ,,Šikanuje? Myslel jsem, že si jen nemají co říct, když je Orim tak divoký, hyperaktivní a obvykle tu sedí na lustru.“

Sioril poví: ,,Ano, šikanuje, zatím je Daeril ještě jen dost malé a zlomyslné dítě, jednou si budou oba rozumět, ale teď ne.“

Galnuris se dál mračí: ,,Mělo by se s tím něco dělat.“

Královna řekne: ,,Galnurisi, já s tím něco dělám pořád, ale tohle nejde řešit jen zákazy a tresty, to by se ti kluci tak akorát nesnášeli ještě víc.“

Galnuris podotkne: ,,Měl by se o tohle nemístné chování zajímat i Daerilův otec.“

Sioril na nejstaršího syna koukne: ,,Drahoušku, tohle je ale hloupý nápad, ten to tak akorát Daerilovi schválí, nebo ho i s Orimem děsně zmlátí. Myslím, že až Dian’sella odejde, bude se Orim opět obracet na Iarona.“

Princ poví: ,,Já nemám nic proti tomu, že vaše dvě vnoučata vychovává jen neurozený voják, těmihle předsudky rozhodně netrpím. Iaron je jim dobrým otcem. Spíš mi jde o to, že Orim s Dalamarem dohromady jsou skutečně příšerní.“

Sioril řekne: ,,Tohle bych také nechala být, Orimovi nejde zakazovat kamarády, tohle by už na něj bylo moc. Navrch by nám pak asi zapálil palác.“

Galnuris podotkne: ,,No i s Laedranem, Odrienem a Kalanesem byly podobné problémy jako s Daerilem, ale vyrostli z toho.“

Sioril se usměje: ,,Zklamu tě, ty Galnurisi, jsi byl taky hrozný, pořád si někoho otloukal a křičel, jak z tebe bude bojovník. Jednou bych ráda měla k vám klukům holčičku, co by nás hned, jakmile by se nenaučila chodit, nemlátila dřevěným mečem.“ Sioril zvážní, připomene: ,,A pak, zapomněl si na Kalaena.“

Princ odpoví: ,,Nezapomněl matko, s ním problémy nikdy nebyly, ten chudák si jen dostatečně užíval toho, že jeho otec Saihlin na sebe vzal tu neslavnou porážku s tarnen vedenýma Zan’lalosem a odešel dobrovolně do vyhnanství. Vlastně mi tady Kalaen dost chybí, i si myslím, že ten by s Orimem vyšel nejlépe.“

Sioril se zasměje: ,,Ale jdi, Galnurisi, vždyť z jakého království sem Orima tak honem poslali pod záminkou, jak je nadaný na magii? Myslím, že si tam on a všichni ostatní léčí nervy, že je Orim pryč.“

 

 

Dian’sella má po návratu do Mor Garu a svého dómu taky dojem, že si brzo bude léčit nervy. Shassendově historce sice jeho rodina i sama Vall’Sharess bezmezně věří, jenže jedna osoba prostě pochybuje, a to Zan’laos.

Ten dokonce jde na slepého mága hned po audienci u vládkyně vrčet: ,,Tohle vám tak věřím, Shassende, že jste s Dian‘sellou tak dlouho mučil vyznavače Ilidie. Zrovna s ním, ten léčitel je na nadaný na spoustu věcí, ale ne na mučení.“

Slepý mág udělá: ,,Obviňujete mě snad z něčeho? Navíc, Dian‘sella není váš příbuzný, abyste se o něj tak staral.“

Vojevůdce se mračí: ,,Ale pořád je to můj voják, já ho z jednotky zatím nepropustil.“

Shassend podotkne: ,,Vy se o něj nějak moc nezdravě zajímáte.“

Zan’laose vlezlý a dotěrný čaroděj, co za ním soustavně několik staletí dolézá, už hodně rozčiluje, navíc má hrozivý vojevůdce i ošklivý smysl pro humor.

Zan’laos proto upřesní: ,,Však jsem vám i jemu přeci řekl, proč ho chci, ne? A rozhodně si ho vezmu na další akci. Léčitel se vždycky hodí, dobře vím, že na mučení zajatců není, to spíš někdo bude mučit jeho. Mimochodem, vy u téhle válečné operace nebudete.“

 

 

Dian’sellu málem omyjí, když se dozví, že se zas vrací k Zan’laosově jednotce.

,,Ale proč?“ Udělá nechápavě na Less’aora.

Bratr na něj vrčí: ,,Zase nechcete? Namísto, abyste byl poctěn, že si vás vojevůdce znovu a osobně vyžádal.“

Dian’sella už začne lehce zoufale: ,,Nevím, jak bych to co nejlépe vysvětlil naší Val’ren, ale ve skutečnosti s tím, že mě chce ve své jednotce, jen provokuje Shassenda.“

Less’aor se na něj mračí ještě víc: ,,Tohle budete muset lépe vysvětlit, Dian‘sello, takhle tomu nerozumím.“

Jeho mladší bratr jde tedy raději s pravdou ven: ,,Shassend dlouho usiluje o Zan’laosovu přízeň i v jiné oblasti než vojenské.“

Starší tarnen podotkne: ,,Jistě, Shassend chce být Zan’laosovým milencem, tohle je veřejné tajemství celého Shaekanarisu. Jak s tím ale souvisíte vy?“

Dian’sella udělá: ,,Tak, že Zan’laos mu řekl, že si raději začne něco se mnou. Proto jsem taky se Shassendem skončil na tak dlouhou dobu na povrchu mimo jednotku a hlavně mimo velitele.“

Less’aor na Dian‘sellu udiveně koukne, pokud si je on vědom, tak jeho mladší bratr nikdy nepreferoval partnery a vyhlídka na takový milostný vztah je něco, co ho spolehlivě a hrozně rychle dostane z místnosti nejlépe o pět síní dál a za zamčené dveře.

Tarnen doplní: ,,Chcete tedy říci, Dian‘sello, že proto vás Vall’arkae’in hodlá mít u jednotky.“

Dian’sella odpoví: ,,Ano, jiný důvod tady rozhodně není a já tohle nechci.“

Less’aor řekne: ,,Mělo by vám být ctí.“

Dian’sella už tohle vzdává: ,,Ale není, já tohle prostě nechci. Zkuste to vy vysvětlit Val’ren, na vás matka víc dá.“

Less’aor pomalu zavrtí hlavou: ,,Val’ren tato skutečnost spíš přijde jako výborná věc jak posílit pozice rodu, pokud budete Val’arkae’inův milenec a oblíbenec.“

Dian’sella řekne rezignovaně: ,,Ano, jistě, budu pro dóm víc užitečný jako milenec vojevůdce než léčitel.“

Less’aor poví: ,,Raději bych tohle matce vůbec nesděloval, ta by vám jen přísně nakázala, abyste se snažil plně Zan’laose uspokojit.“

Dian’sella zkusí zoufale: ,,Val’ren se o tomhle stejně dozví, i když ne od vás nebo ode mě. Víte jak to při dvoru Vall’Sharess chodí. Tohle zas bude něco, o čem se bude sto let mluvit.“

Less’aor mu poradí: ,,Pak bych byl rád, aby se to celé naše Val‘ren dozvěděla, teprve až vy budete na válečném tažení proti elsia z Mirheimu.“

Léčitel se zarazí: ,,Cože jdeme s jednotkou dělat?“

Less’aor se zamračí: ,,Vy jste se zas o ten rozkaz nezajímal. Vás jen děsil tenhle nesmysl.“

Dian’sella protestuje: ,,Tohle není nějaký nesmysl.“

,,Nehádejte se tady se mnou.“ Vrčí na něj bratr: ,,Viditelně nevíte, do jaké akce jdete, jelikož jste ten rozkaz nečetl. Ano, půjde o krátký, rychlý útok za účelem zajetí nějakého zajatce z vládnoucí rodiny Mirheimu. Zjistilo se, že v tuhle dobu bude cestovat mimo les.“

Dian’sella nic neodpoví, je mu jasné, o koho z královské rodiny jde, aniž by zatím věděl, kde se útok bude odehrávat. Může jen jedno, doufat a modlit se k bohům, ať nemá pravdu.

 

 

Dian’sella brzo zjistí, že bohové na přání smrtelníků vůbec nedbají. Jakmile je převelen zpět k Zan‘laosově jednotce a dostane se k úplným podrobnostem vojenské akce, jen si potvrdí své nejhorší obavy. Skutečně jde o družinu, co s ní bude cestovat Mielo a Onémie, a samo sebou Onémie je právě cílem jejich útoku. Bez pochyby jde o únos mladší sestry královny Mirheimu. Takže je Dian‘sella docela šedivý, když si představí, cože se kolem něj najednou děje a čeho se on má účastnit. Samo sebou, že jeho stav je terčem humoru ostatních vojáků.

,,Co s vámi ten slepý mág dělal, že jste tak šedivý, Dian‘sello?“ Šklebí se na něj zástupce velitele Idrahen: ,,To vám často pouštěl žilou nebo co?“

Bohužel i Zan’laos má vyděšeného Dian’sellu za bezvadný terč.

Takže se léčitel od něj dozví: ,,Tady vás to brzy přejde.“

Dian’sella udělá zoufale: ,,Myslíte?“

Zan‘laos se škaredě baví: ,,Myslím. Víte, co jsem vám slíbil, Dian‘sello, že?“

Léčitel jen zoufale zahuhlá: ,,Ano.“

Je mu jasné, že bude muset něco udělat. Dian‘sella prostě nedovolí, aby Onemii zajali a Mielo zabili. Přes všechny závazky ke své rodině a Vall’Sharess tentokrát nebude bojovat na straně tarnen. Ví, že při tom zemře, a také konečně pochopil, proč se mu vracela ta vize, jak se musí vrátit zpět do Mor Garu. Kdyby tady teď nebyl, nebylo by možné, aby Zan’laosova jednotka při útoku neuspěla, ona přeci nikdy neprohrává.

 

 

Mielo poví Onemii: ,,Stejně ti chybí, co? Mě taky.“

Elfka přizná: ,,Jo a nejhorší je, že tam Dian‘sella chcípne. Holt tarnen mají své mouchy, asi jim systematicky v dětství vymývají mozek, neumí si pak představit, jak by někdy šli proti svému rodu.“

Lidská žena pokrčí rameny: ,,Já měla svou rodinu taky ráda a zas tak úžasní ve skutečnosti nebyli.“

Onémie podotkne: ,,Ovšem Dian‘sellův rod je asi jako každý jiný dóm tarnen. Klubko intrikujících psychopatů.“

,,Tohle mi zní poněkud rasisticky.“ Ušklíbne se Mielo: ,,Jako by to říkali ti vojáci kolem a ne ty. Navrch, Onémie, museli jsme nutně cestovat s tímhle celým cirkusem? Přijdu si jak průvod s korunovačními klenoty nebo státní kasou.“

Onémie ucedí: ,,Víš, tohle mi Rada udělala naschvál za Dian’sellu, promenáduji se kvůli nim jako sestra vládkyně s plnou parádou, div že ne s trubačema.“

Mladičká žena se zasměje: ,,A ty se proto Radě na oplátku mstíš svým oděvem, že? Nebo mě snad svádíš? To už nemusíš, já si dám říct ráda.“

Onemie se zašklebí: ,,Oděv artistů a hudebníků, naschvál jsem si našla ten, kde je nejvíc vidět holá kůže. Nakonec jsem hlavně loutnistka. Hudebnice, která tě svádí…“ Elfka se náhle přestane smát: ,,Něco se děje, Mielo, ale v klidu, máme sebou dobré mágy a vojáky a navrch, který pitomec by chtěl napadnout tak silný vojenský konvoj? Politujme je předem, ať už to jsou banditi nebo ne.“

Ovšem tentokrát chce výpravu přepadnout někdo silnější, někdo, kdo neprohrává a moc dobře ví, co dělá. Zan’laosova jednotka se dostala na povrch, zajistila lokalizaci cíle a právě se připravuje k rychlému a přesnému útoku.

 

 

Útok jde krásně podle plánu přesně do doby, kdy Zan’laosově jednotce nečekaně odpadnou dva mágové a jak to vypadá, nebylo to protiútokem od elsia. Tohle tarnen hodně vyvede z rovnováhy, čekali doslova cokoliv, jen ne útok zákeřně vedený z vlastních řad. Záškodník je identifikován docela rychle a snadno, Dian’sella se ani nesnaží skrývat.

Léčitel zvedne ochranou bariéru kolem karavany a přepošle Onemii a Mielo …Měli jste pravdu, umřu, ale byl tady důvod, abych se vrátil, tohle byste jinak nepřežily…

Karty se prudce obrátí, bojoví mágové elsia nejsou žádná ořezávátka. Ačkoli měli být vyřazeni jako první, nestalo se tak a je po momentu překvapení. Navrch elsia dost pohotově podpořili Dian’sellovo ochranné kouzlo. Pak celá magická bariéra zesílí ještě něčím horším.

Zan’laos ucedí: ,,Zatracená bohyně, budeme se muset okamžitě stáhnout.“

Aby z léčitele nebyla mrtvola rozsekaná na kusy, zařve: ,,Nechte ho!“

Vojáci poslechnou, ale od svého zástupce se dozví: ,,Je to prašivý zrádce.“

Zan’laos zasyčí: ,,Toho jsem si také všiml, jenže mě zajímá důvod, proč tohle udělal.“

Léčitel kašle krev a ozve se: ,,Prostě jsem nechtěl, abyste ty elsia pozabíjeli, to je celé. Můžete mě zabít, nic víc ze mě nedostanete ani mučením.“

Vojevůdce se zle zamračí: ,,Až na bohyni Ilidii.“

Dian’sella zavrtí hlavou: ,,Tohle bylo jen moje rozhodnutí, já Ilidii nevyznávám.“

Sice mág momentálně napadá, že by snad bylo lepší, kdyby řekl, že bohyni uctívá a nikdo se z něj pak nesnažil vymlátit, proč tohle udělal. Když očividně neměl jediný důvod nepřátelským elsia pomáhat…

Zan’laos syčí: ,,Tohle ti tak bude někdo věřit, když se ta zatracená bohyně dokonce namáhala tady zjevit a pomoct těm elfům.“

Dian’sella nechápe: ,,Cože?! Tohle není pravda.“

Paradoxně je on jediný, kdo zázrak nezaznamenal.

Takže dostane od zástupce velitele po hlavě: ,,Nelži!“

Jaksi nezůstane jen u té jedné rány a Zan’laos bití zastaví až když je Dian’sella v bezvědomí: ,,Stačí!“

Na vojáky zasyčí: ,,Pokud vyznává Ilidii, pak ho vezmeme zpátky do Mor Garu a živého.“

Z řad vojáků se ozývá huhlání, že oživit se dá zajatec vždycky. Zan‘laosovi tarnen chtějí léčitele sežrat zaživa, díky němu si totiž jejich neporazitelná jednotka za ta dlouhá staletí zapsala první neúspěch. Jak se zdá, nejméně tragicky z nich to bere sám Zan’laos.

Velitel prskne: ,,Zbytečné, vyřídí se to s ním, jak žádají zákony. Je šlechtic, jako vyhnance ho potetuje kněžka Shanae Nashar dómu Kassetria, což znamená jejich Val’ren a jeho matka. Možná by byl hodně vděčný, kdybyste ho místo toho zabili vy a tady. Nic takového, počkáme si, až ho vyženou, ale ulovit si ho pak půjdu na povrch já osobně.“

 

 

Karavana elsia se po tomhle přepadení vrátí zpátky do lesa. Ani jediný z vojáků nemůže popřít, že je zachránil ten zatracený tarnen a že ještě šel proti svým vlastním soukmenovcům, jelikož každý při tom Dian‘sellu viděl. I když by mnozí rádi tvrdili něco jiného…

Onémie jde strašlivě křičet na Radu a pak o něco méně na Sioril, protože i jí je jasné, že prostě nemají jak dostat Dian’sellu z podzemí a zachránit ho. Beztak silně pochybuje, že by byl léčitel ještě naživu.

 

 

Dian’sella tiše doufal, že ho přímo po boji zabije Zan’laos a jeho muži, nestalo se tak. Je skutečně předán do svého Dómu, aby byl označen jako vyznavač Ilidie. Nikdo ho v ničem nešetří, od cizích by takové zacházení snášel lépe. Navrch je Dian‘sellovi jasné, že za tuhle jeho zradu to budou odnášet všichni ti, kteří k němu měli v Dómu nejblíže a nejvíc Less‘aor, co ho jako dítě vychovával. Když léčitele vyhodí na povrch s bílým tetováním na tváří, udělají to v horské pustině, daleko od Mirheimu, aby nehrozilo, že by snad štvanec našel pomoc u elsia. Dian’sella se dozví poslední strašlivou věc a to od Less’aora, kterému ten úkol Val’ren vecpala za trest.

Less’aor poví: ,,Nevydržíte tady dlouho.“ Jaksi starší mág se stále nepřenesl přes danou skutečnost, pořád mu vyká a respektuje ho. Dál má Dian’sellu za mladšího bratra.

Tarnen neúprosně pokračuje: ,,Možná bych vás měl raději hned zabít já sám a hned.“

Dian’sella poví: ,,Je mi jasné, že po mě půjde celá Zan’laosova jednotka, poprvé díky mě neuspěli, nechte mojí smrt prosím na nich. Mají právo se pomstít.“

Less’aor upřesní: ,,Bude to sám Zan’laos, kdo vás zabije, přísahal na to při své cti.“

Tohle už Dian’sellu pořádně vyděsí, napadá ho, že by nemusel jenom umřít s nějakým tím mučením, pokud jej velitel chtěl jako milence, může to ještě udělat a hodně ošklivě. Dian‘sella zaváhá, už pomalu chce pokorně poprosit, aby ho Less’aor zabil, ale nakonec se rozhodne, že tohle nemůže bratrovi udělat.

Dian’sella řekne: ,,Zkusím tady přežít, děkuji vám za všechno.“

Less’aor zaváhá: ,,Já budu doufat, že to s vámi skončí Zan’lalos rychle a čistě.“

Potom prostě starší tarnen odejde, teleportuje se bez rozloučení dolů do Mor Garu. Dian’sella zůstane docela sám, na rukou mu mokvají čerstvé rány, znaky, které dokud se nezahojí, nebude moci čarovat. Runy nejsou jeho jediná zranění, nikdo se moc nenamáhal zrádce pořádně vyléčit, proč taky. Je tedy docela možné, že během noci zmrzne, nebo že si neobstará jídlo.

 

 

Dian’sella překvapivě vydrží celé tři dny. Nejde o nic jednoduchého a léčiteli pomáhá i to, že coby tarnen je schopný zkonzumovat prakticky cokoliv, po hmyzu alespoň nezvrací, jako se mu stávalo z jiných jídel, co jedl na povrchu a obzvlášť v elfím lese. Čtvrtý den Dian‘sellu Zan’laos najde. Léčitel ani nemá chuť utíkat, nebo se bránit. Prostě zůstane sedět.

Tarnen na něj syčí: ,,Stále nemůžeš čarovat. Překvapil si mě, jsi schopnější, než jsem kdy čekal, až u těch elsia se to ukázalo naplno. Škoda, že ti zblbla hlavu ta pitomá bohyně, co není nic víc jen nafoukaný smrtelník, já tohle o ní vím nejlíp.“

Dian’sella se s ním nehodlá hádat, jen jedno chce uvést na pravou míru: ,,Nešlo o rozhodnutí bohyně. Dělal jsem to ze své vůle.“

Pak se sám se zarazí, co by jako chtěl vysvětlovat? Tím by do toho problému zatáhl i Shassenda, už jen mlčí.

Zan’laos se na něj mračí, ne, on nenávidí bohyni Ilidie stejně jako nenávidí bohyni Shanae Nashar, a má zatraceně dobrý důvod, obě jsou božstva z jeho rodiny a krve. Pamatuje si ještě dobu, kdy obě byly jen divné smrtelnice, takový veselý pokus sarch přesně tak jako on sám. Děti první generace, potomci sarch a trillin a teď jsou z obou božstva, co smrtelníkům motají hlavy.

,,Možná si to myslíš, ale jen si naletěl někomu, kdo si říká bůh. Škoda, něco by z tebe i bylo, ale takhle jen hloupě a zbytečně umřeš. Vstávej a utíkej, dám ti náskok, nechci tě zabít jen tak, jak tu sedíš.“

Dian’sella zavrtí hlavou: ,,Utíkat nebudu.“

,,Ale budeš.“ Zasyčí na něj Zan’laos.

Vojevůdce překvapí, že se mladší tarnen ani nehne, tohle by už jiné donutilo zdrhat až za hory. Pomyslí si, hloupá souhra událostí, měl jsem si na něj dát víc bacha a klidně by se dal zpracovat v kvalitního bojovníka, jenže smůla, dopadlo to takhle.

Zan’laos začne jinak: ,,Tak si klidně seď, víš co sem ti slíbil, než tě zabiju. Já sliby plním…“

Tarnen má výborný odhad a dokonale vypracovanou schopnost, jak s někým účinně manipulovat. Dian’sella už nesedí, prudce vyskočí, opravdu utíká pryč a to stylem, že si pravděpodobně zlomí nohu nebo i jiné kosti, až se o něco přerazí. Zan’laos vyrazí za ním, přes to, co se stalo, hodlá celou záležitost ukončit rychle a čistě. Dian’sella ho sice pěkně doběhl, ale vojevůdce má sklon brát takové věci sportovně a poučit se z nich. Přesně jak čekal, léčitel se opravdu přerazí o kořen stromu a spadne ze svahu tak úspěšně, až si zlomí nohu.

,,Takže naší záležitost ukončíme.“ Poví Zan’laos: ,,A věřil bys mi, že kdyby to šlo jinak, nezabiju tě? Jenže ty jsi zostudil naší vojenskou pověst, jediné, co jde udělat, je tě odstranit. Na druhou stranu uznám, že se ti to povedlo.“

Zan’laos se napřáhne k ráně mečem, bude jen jedna a smrtelná. Jenže ruku mu zastaví dětská ruka, která tam před chvílí nebyla, mezi ním a Dian’sellou je najednou lidský špinavý kluk, a drží ho silou, kterou by mu mohl závidět ledajaký tarnen.

,,A smůla, já ho chci živého.“ Udělá Izzy umanutě.

Dian’sella se vzpamatuje a křikne po něm: ,,Ani omylem, nech mě zabít, já ti nic dlužit nehodlám!“

Izzael se na pochroumaného tarnena na zemi zamračí: ,,Troubo, sám ti dlužím, a i kdybych ti nebyl zavázaný, tak prostě nechci, abys umřel, kapišto? Takhle divného smrtelníka jako seš ty aby pohledal, já nechci, abys umřel, než budu mít možnost sledovat, co ještě vyvedeš za blbosti.“

Démon pustí Zan’laosovu ruku, zlomil mu v ní pár kostí, a udělá na něj: ,,Jděte pryč.“

Dian’sella se ozve: ,,Nezabíjej ho!“

Vojevůdci rychle došlo, kdo je to lidské štěně. Tohle před ním jen jako člověk vypadá.

,,Vy jste démon.“ Udělá Zan‘laos na Izzyho.

Kluk kývne: ,,Ano, devátý démon Izzael, těší mě velice.“

Zan’laos poví důrazně: ,,Nechci s vámi mít spor. Hodlal jsem jen zabít Dian’sellu, teď je podle našich zákonů k smrti odsouzený psanec.“

Démon se zamračí: ,,Máte malý problém, Zan’laosi, já mu dlužím, takže co s tím?“

Zan’laos není zrovna nadšený, že démon zná jeho jméno, odpoví: ,,Jednoduchá věc, prostě v Shaekanarisu rozhlásím, že jsem ho zabil a bude klid. Nikdo už ho nebude hledat, ani pronásledovat. A mou čest to nijak neohrozí.“

Izzy kývne: ,,Vyřešíte tím svůj, můj i jeho problém, gratuluji, velmi moudré.“

Dian’sella Zan’laosovi přepošle …Děkuji vám, ale prosím, jděte rychle pryč. Pokud vám ten démon vyká, je možné, že vás klidně zabije, u nich má tohle jiný význam, vykání se používá jako hrozba…

Zan’laos mu přepošle zpátky…Já tuhle skutečnost znám. Bylo by pro tebe lepší, kdybych tě stihl zabít, s vyššími démony mám zkušenost, jeden z nich žije v dómu Daren Dar. Tenhle tvor s tebou udělá ještě něco horšího, pokud budeš mít možnost, zabij se sám, nebo mu uteč…

Zan’laos prostě bez rozloučení a jakýchkoli hrozeb odejde, celé se mu to hodně nelíbí. Ale není žádný hlupák, proti vyššímu démonovi by neměl žádnou šanci. Zan’laose popravdě příliš neštve, že Dian’sellu nezabil s ohledem na svou čest a mstu. Spíš opravdu nechtěl, aby zůstal v rukou démona, tohle totiž Zan’laos nepřeje ani svým nejhorším nepřátelům.

 

 

Dian’sella se probere, už není v horách, ale démon v těle lidského kluka sedí vedle něho pořád.

,,Co se stalo?“ Chce hned vědět.

Izzy kouše stéblo trávy a dělá: ,,Nic moc, Zan’laos se vrátil, ty jsi omdlel, já tě vyléčil a přenesl sem.“

Dian’sella zavrčí: ,,Tak moment, já neomdlel. Tarnen prostě neomdlévají, tohle dělají leda lidé a elsia.“

Démon se šklebí: ,,Jasně tarnen neomdlévají, ani když mají komplikovanou zlomeninu stehenní kosti a dostávají se do smrtelného šoku, hele tohle mi cpeš jako doktor? S tebou je vážně sranda.“

Dian’sella trvá na svém: ,,Já neomdlel.“

Izzy při vzdá: ,,Dobře, uspal sem tě a vyléčil, spokojený? A jestli začneš, že tarnen nespí, pak ti řeknu, že nespí jen démoni, pokud tedy nejsou ožralí a v lidském těle jako já posledně.“

Tarnen si sedne: ,,Co žádáš za mojí záchranu?“

Démon žužlá dál stéblo a odpoví: ,,Nic, já ti dlužil a pak, já bych si opravdu chtěl pořídit za kámoše smrtelníka, který ví, cože jsem zač a nevadí mu to.“

Léčitel se zamračí: ,,Myslím, že takhle se přátelé nepořizují.“

Izzy poví: ,,Vím já? Sem démon, učím se.“

Dian’sella udělá: ,,Děláš to špatně, navrch tarnen nemívají přátele, jen spojence.“

Izzael se na něj zašklebí: ,,Hele, na mě tohle nezkoušej, já vím, cos prováděl v Mirheimu a myslím, že když se ty jako tarnen chováš jinak, zvládneš to naučit i mě coby démona.“

Mág prohlásí: ,,Tak konec oblíbených kamarádů a smrtelníků, cože přesně potřebuješ?“

Izzy řekne: ,,Fakt něco potřebuju, ale oblíbený smrtelník prostě už jsi a tečka.“

Tarnen se na něj mračí: ,,Co to jako je?“

Kluk dožižlá stéblo a poví: ,,Ty lidi ze vsi, když sis tak hloupě přál… Já potom ani nemohl zjistit, kdo je naučil kouzlo proti démonům, tohle byl prastarý znak, chápej, že mě to zajímá.“

Dian’sella udělá: ,,Zajímá jen abys mohl toho mága zabít nebo se mu jinak pomstít.“

Izzy se zeptá: ,,Tak co, uděláš to pro mě?“

Tarnen prohlásí rezolutně: ,,Ne!“

Démon na něj zamrká: ,,Ty si úžasný, děláš ne a přitom víš, jaké mám schopnosti a že by pro mě nebyl žádný velký problém tě k tomu donutit.“

Léčitel zopakuje: ,,Prostě ne, nezjistím ti nic, když se budeš chtít mstít.“

Izzy padne do trávy na záda a rozesměje se: ,,Dobře, dobře, slibuji, msta se nekoná.“

Kluk na něj koukne: ,,Ale démoni jsou zvědaví, takže udělej na ty lidi bu, bu, bu, zlý tarnen a zjisti mi jeho jméno.“

Dian’sella překvapeně konstatuje: ,,Vzdal ses dobrovolně pomsty.“

Izzael poví: ,,Ano, snažím se totiž vyjít se smrtelníky, tak mi tohle zjisti, pak totiž půjdeme do Mirheimu, ale pěšky, abych si tě hodně užil.“

Tarnen se zarazí: ,,Já nechci do elfího lesa.“

Kluk na něj mrkne: ,,Nešil, ty tvoje ženský se tam vrátily a vůbec, teď tě uvidí elsia moc rádi, i vojáci, zachránils je přeci, ne?“

Tarnen se zvedne: ,,Dobře, koukám, že pěšky je dost daleko i do té tvé vesnice.“

Izzy dělá: ,,Ne, ne, nakonec jsem tě zachránil před smrtí, takže si tě hodlám chvíli užít, žádné teleportování nebude, to by nebyla sranda. Já s tebou chci mezi lidi.“

Léčitel podotkne: ,,Tohle teprve nebude sranda, lidé se tarnen k smrti bojí.“

Izzy se zašklebí: ,,Vždyť říkám, čeká nás dobrá sranda.“

Mágovi dojde, před čím ho Zan’laos varoval, ale nemá na vybranou. Prostě vstane a jde za démonem.

Izzy se na něj otočí: ,,Nevíš proč lidi ocucávaj trávu?“ Ukáže na stéblo v puse.

Dian’sella ucedí: ,,Vím já? Nejsem přeci člověk.“

Izzael se zasměje: ,,Tebe mi budou ostatní démoni závidět.“

Dian’sella zavrčí: ,,Ale já si nezávidím.“

Kluk se zasměje: ,,Nekecej, si živej a vrátíš se za těma svejma ženskejma, co bys ještě tak chtěl?“

Dian’sella si povzdechne: ,,Nic.“

Cože by chtěl? Aby nemusel být tak ohavně vykázán ze svého rodiny, ale dobře ví, že prostě nemůže mít všechno. Měl možnost rozhodnout se a to rozhodnutí bylo jen jeho.